Živí mrtví se mohou jen dohadovat, co přijde pak

Je tu osmnáctý svazek komiksové série Živí mrtví a spolu s ním Negan. Prvotřídní zloduch, který jde pro slušné slovo hodně daleko a s nímž se Rickova skupina dostala do konfliktu, jež měl tragické následky. Ačkoliv se už postavy, a jejich prostřednictvím i čtenáři, setkaly s ledasčím, parchant Neganova formátu tu ještě nebyl…


wd2Právě Neganovi je věnován v tomto svazku velký prostor, abychom se s ním důkladně seznámili. Pro spoustu jedinců je to seznámení, které by si raději nechali ujít – věřte mi. Problém spousty psychopatů spočívá totiž v tom, že jsou často až nebezpečně inteligentní. O Neganovi to platí obzvlášť. Přesto, že je nevypočitatelný, je v řadě případů v jeho chování patrný alespoň náznak vzorce. Něco v té hlavě zaručeně mít musí, jinak by to nedotáhl tak daleko. O to nepříjemnější je ale sledovat, s jak chladným kalkulem dělá některá rozhodnutí. Kirkman nechal svou zvrácenou představivost zajít zase o další kus dál a přináší novou porci děsu a spolu s ní postavu, kterou můžete nenávidět a vybít si na ní tak veškerou frustraci, kterou leckdy můžete při čtení série pociťovat. Ano, Kirkman je scénárista, který i v osmnácté knize dokáže své čtenáře šokovat či znechutit…

wd1Vlivem Neganova příchodu se dostaly do komiksu opět nové postavy a je nyní zřejmé, že budou mít své podstatné role. Příběh jako takový se tak zase o něco víc tříští a sem tam narazíte v komiksu na jedno či dvoustránkové akty, které se věnují některým vedlejším postavám, jako jsou Aaron nebo Heat. V tuto chvíli nejsou klíčové, ale dokreslují atmosféru a určitě budou mít později nějakou dohru. Jsou také důkazem toho, že ačkoliv se Kirkman nyní soustředí především na Negana a Ricka, který se mu snaží vzdorovat, nezapomíná ani na ostatní postavy a vede je v patrnosti.

Jsem ráda, že se Rick zase dal dohromady a jedná. Jistě, bylo by zajímavé vidět, jak by to dopadlo, když by tohohle ostříleného bývalého šerifa opravdu něco zlomilo, ale domnívám se, že to už z principu věci není možné. Takže i když se na chvíli složil jako domeček z karet, už je to zase ten starý známý drsňák, který si nenechá nic líbit. Tahle poloha mu zkrátka sedí. A možná se nakonec dočkám mnou tolik vytoužené změny v podobě toho, že Rickova skupina bude patřit mezi „ty zlé“. Kdoví…

80 %

Název: Živí mrtví: Co přijde pak
Kresba: Charlie Adlard
Scénář: Robert Kirkman
Překlad: Martin D. Antonín
Nakladatelství: Crew
Počet stran: 136
Rok vydání: 2016

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Zuzana "Daletth" Hartmanová

Daletth začala číst fantasy v poměrně útlém věku a tato vášeň jí vydržela až dodnes. Není tedy divu, že postupně nezůstalo jen u čtení, ale začala psát i vlastní příběhy. K této činnosti se teď po chvilkové odmlce opět vrací. Kromě starých (a starších) textů, které můžete najít na jejích stránkách, v tuto chvíli pracuje na vydání knihy s názvem "Noční labuť", která by měla vyjít v roce 2017 u nakladatelství Gorgona Books. Mimoto získala v roce 2016 druhé místo v soutěži Vidoucí za postapokalyptickou arcanepunkovou povídku "Požírač blesků". V mezičase mezi psaním se stala redaktorkou magazínu MFantasy, kam psala několik let, než se nakonec rozhodla, že chce vlastní stránky. Jak je jejím zvykem, šla hlavou proti zdi a spolu s dalšími lidmi založila tento web.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.