World of WarCraft 4 – Kruh násilí se otáčí dál

Poté, co král Varian usedl znovu na trůn, pokusil se opět uzavřít mír s orky. Jenže jejich jednání bylo narušeno útokem válečníků kultu Kladivo soumraku. Když tento pokus nevyšel dle plánu, rozhodl se vůdce kultu – obávaný org Cho’Gall – nasadit veškeré dostupné prostředky, aby dosáhl svého. Chce dopadnout Garonina syna Med‘ana za každou cenu, živého či mrtvého…

Kladivo soumraku chce oživit Prastarého boha, který by na Azerothu nastolil nekonečný chaos. Je třeba znovu vytvořit Tirisfalskou radu a zvolit nového Strážce, který by skrze spojenou moc rady porazil Cho’Galla. Jenže modrý dračí aspekt Malygos vysává veškerou magii a čarodějové se stávají bezcennými. Musí se tak obrátit na druidy a šamany, kteří využívají jiné zdroje pro svá kouzla. Jediný, kdo ale dokáže přijmout tolik rozdílných druhů magie, je díky své krvi právě Med‘an.

Přestože nám byl ve třetí knize odhalen původ zelenokožnatého mladíka, našim postavám zůstává doposud zatajen, stejně jako samotnému chlapci. Vzhledem k moci, jíž vládne, mu ale nezůstane dlouho nic skryto, a tak se záhy dozvídá pravdu. Poslední ozvěny čaroděje Medivha mu odhalí minulost a spolu s ní selhání Tirisfalské rady v jeho době. Mladý míšenec tak musí volit mezi tím, zda riskovat jako Strážce, nebo se Kladivu postavit sám…

004-026.indd

WarCraft patří již dlouhé roky mezi mé oblíbené světy. Každá kniha nebo komiks je tak nostalgickým návratem do dětství, kdy jsme pařili třetí díl hry jako o život. I po tolika letech se WarCraft točí kolem základního příběhu, předestřeného právě v počítačových hrách. A je neuvěřitelné, že si s ním pořád vystačí. Tady najde nějakou tichou lagunu, která nebyla ještě probádána, tuhle odhalí podlou zradu… Námětů je tolik, i když se pořád týkají těch samých postav, které máme rádi. Když nám tvůrci předhodí někoho nového, dovedou jeho životní osudy zakomponovat tak skvěle do původní legendy, že si ho okamžitě oblíbíte. A nejinak je tomu v případě komiksové série. Problémem WarCraftu tak zůstává jediné: že má těch námětů možná až příliš, protože pak s nimi plýtvá…

004-026.indd

Čtvrtý díl komiksu je toho zářným příkladem. Kromě hlavního konfliktu je tu nakousnuta řada dalších drobností, s nimiž by si tvůrci mohli vystačit minimálně na další knihu. Všechno se tu děje závratnou rychlostí, což občas vede k tomu, že se jako čtenář trochu ztrácíte. Jistý podíl vinny na tom nese i skutečnost, že některé věci nejsou vysvětleny, stejně jako pohnutky některých postav. WarCraft byl vždycky monstrózní, přehnaný a představoval čistou esenci epiky. Čtenář, potažmo hráč, k tomu tak vždycky přistupoval. Ovšem ve čtvrtém dílu World of WarCraft na to už tvůrci vyloženě hřeší. Myslí si, že rozmáchlá kresba a velikášské řeči schovají všechno. Jenže neschovají. Příšery se tu berou neznámo odkud, všude se válí artefakty, o nichž do té doby nebyla ani řeč. Nepřekonatelné problémy, které mohou zničit svět, se řeší jako mávnutím kouzelného proutku a příběhové berličky by mohl autorům závidět i Mikuláš …

Kdyby šli scénáristé Walter a Louise Simonsonovi víc do hloubky, ničemu by to nevadilo. Takhle to sice funguje a příběh je ucelený, ale jako čtenář jsem se cítila ošizená – jako kdyby mě autoři odbyli: „Když jinak nedáš, tak mi teda ten příběh uzavřeme, no…“ Vždycky jsem považovala svět WarCraftu za komplexní, propracované universum, ale čtvrtý komiksový svazek ve mně zanechal jen velice povrchní dojem.

Kresba už zcela pozbyla prvků manga stylu a zůstává i nadále mainstreamová, což k příběhu sedí. Poslední kapitolu, která nám představuje nové hrdiny, má na svědomí Pop Mhan, jehož styl má oproti Bowdenovi ostřejší kontury, takže panely nepůsobí místy „rozmazaně“.

Závěr komiksové série sliboval mnohé, ale na můj vkus byl ukončen až moc překotně; ke škodě příběhu. Uzavřela se další kapitola a nezbývá než čekat, jaká bude ta následující. Jisté je ale jedno: násilí se na Azerothu nikdy nevyhneme.

60

Obálka.indd

Název: World of WarCraft 4

Kresba: Bowden, Mike; Wahington, Tony; Mhan Pop

Scénář: Walter a Louise Simonsonovi; Mike Costa

Překladatel: Martin D. Antonín

Nakladatel: CREW

Počet stran: 144

Rok: 2015

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Zuzana "Daletth" Hartmanová

Daletth začala číst fantasy v poměrně útlém věku a tato vášeň jí vydržela až dodnes. Není tedy divu, že postupně nezůstalo jen u čtení, ale začala psát i vlastní příběhy. Kromě starších (a starých) textů, které můžete najít na jejích stránkách, jí v roce 2017 vyšla kniha "Noční labuť" u nakladatelství Gorgona Books. Mimoto získala v roce 2016 druhé místo v soutěži Vidoucí za postapokalyptickou arcanepunkovou povídku "Požírač blesků". V mezičase mezi psaním se stala redaktorkou magazínu MFantasy, kam psala několik let, než se nakonec rozhodla, že chce vlastní stránky. Jak je jejím zvykem, šla hlavou proti zdi a spolu s dalšími lidmi založila tento web.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.