Vražedná tajemství: Co na Gaimana prásknou komiksové adaptace?

Pět povídek Neila Gaimana, představené skrze čtyři adaptace tří komiksových výtvarníků. Taková je bilance Vražedných tajemství a dalších příběhů, které nám v prvním (souborném) českém vydání přináší nakladatelství Crew.


O tom, že Gaimanovi komiks sluší, nemá cenu diskutovat. Jako komiksový scénárista se etabloval už v osmdesátých letech a jeho Sandmana dnes považujeme za kultovní záležitost. Přizpůsobit tomuto médiu čistě literární útvar je ale věc druhá. A právě o to se Vražedná tajemství pokouší. Ke kritickému srovnání s originálem pak vybízí i fakt, že všechny adaptované povídky jsou českému čtenáři dostupné ve dvou Gaimanových sbírkách – Kouř a zrcadla a Křehké věci. Pojďme je tedy po jedné rozpitvat.

Titulních Vražedných tajemství se v roce 2002 ujal ilustrátor P. Craig Russell – ten, který o šest let později s nebývalou věrností adaptoval Gaimanův román KoralínaVražedná tajemstvís nímž jsme v českém překladu tu čest už měli. Příběh padlého anděla Russell servíruje s detailností přiměřenou jeho detektivní zápletce, a přesto je vlastně tím „nejkomiksovějším“, co kniha dokáže nabídnout. Obraz se soustředí na postavu a její jednání, bubliny převažují nad hlasem vypravěče a Raguel, anděl vyšetřující vraždu svého druha, je tak trochu superhrdinou, který má zjednat pořádek ve Stříbrném městě. Žádné BUM, PRÁSK ani KŘACH ale nečekejte. Tenhle příběh je totiž pověstnou cibulí – pod vrstvou andělské odplaty se skrývá mnohem děsivější vyprávění o vině, nevinnosti a odpuštění, navíc s mrazivou paralelou, k níž dojde v realistickém Los Angeles. Pointu (v původním textu lehce přehlédnutelnou) pak komiks s doslovností sobě vlastní podává na zlatém podnose, takže vám určitě neuteče.Stvoření noci

Nejšířeji je v knize zastoupen další z komiksových matadorů, Michael Zulli. Představuje se dvěma kousky – Stvořeními noci z roku 2004, kde najdeme hned dvě Gaimanovy povídky (Cenu a Dceru sov), a o tři roky mladšími Fakty v případu zmizení slečny Finchové. Způsob, jakým vypráví, se od toho Russellova liší nejen mnohem „pohádkovější“ kresbou, ale i díky charakteru adaptovaných příběhů. Znát je to především u prvního ze jmenovaných – Stvoření noci jsou spojením dvou vzájemně nesouvisejících kraťoučkých povídek, obě přitom prakticky postrádají přímou řeč, a tak na ni rezignuje i komiks, který (s trochou nadsázky) působí spíš jako ilustrace literární předlohy. Vyprávění o tom, co člověk může získat, ujme-li se zatoulané kočky, navíc postrádá naturalističnost, s níž Gaiman popisuje, jak černý kocour nasazuje pro „své lidi“ krk – takže trýznivost, která spolu s krví a žlutým hnisem kape z textu, v komiksu nehledejte.

Po grafické stránce nejzajímavější je bezesporu fotorealistická kresba Johna Boltona, s níž se roku 2001 ujal povídky Harlekýnův Valentýn. Zamilovaný Harlekýn tu (doslovHarlekýnův Valentýna) přibije své srdce na dveře krásné Slečny a ta s ním naloží čistě gaimanovským způsobem (pitevna, bramboráčky a ztráta identity). Jen to čtyřstránkové pojednání o commedii dell’arte, s nímž se Gaiman na závěr vytasí, působí (alespoň v našem kontextu) tak trochu nadbytečně. Jako by autor chtěl ex post mermomocí zprůhlednit symboliku ukrytou v příběhu.

Zářiví andělé, hebkost kočičího kožíšku i hravost cirkusových představení vedle (sebe)destruktivní vášně, personifikovaného zla a tuhých chrupavek. Gaimanova poetika, kde hravosti a barevné fantazii bok po boku kráčí reálná syrovost, po obrazovém zpracování přímo volá. Je však otázkou, do jaké míry zapůsobí tam, kde není znalost literární předlohy. Už minimalistická obálka Vražedných tajemství však dává tušit, že tenhle komiks tu není jen od toho, aby pobavil. Ať už to bude znít jakkoliv pateticky, příběhům, co se tu vyprávějí, nechybí váha ani hloubka, a právě obraz jim přidává další veličinu – náboj superhrdinství, sytost pohádky nebo si pohraje s jejich intenzitou. Bod za grafickou pestrost a pevnou vazbu, která ze souborného vydání čtyř komiksových knih dělá luxusní záležitost, mínus za tvrdohlavou doslovnost Gaimanových scénářů, jež byla koulí u nohy všem zastoupeným kreslířům. Známými jmény, která za adaptacemi stojí, však soubor potěší nejen literární, ale určitě i pravověrné komiksové fanoušky.

70

Název: VVražedná tajemství obálkaražedná tajemství a další příběhy

Autor/scénář: Neil Gaiman

Kresba: John Bolton, P. Craig Russell, Michael Zulli

Překlad: Petr Kotrle

Nakladatelství: Crew

Počet stran: 196

Rok vydání: 2016

 

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Michaela Šlapáková

Tak trochu pratchettovská Eskarina, tak trochu Koralína Neila Gaimana. Bývala knihovnicí, knihkupkyní, a týden dokonce pracovala v bance, když ale zjistila, že si knížek cení víc než peněz, pro blaho bankovní společnosti podala výpověď. Ovlivněná vysokoškolskými studii přešla k temné straně síly a stala se korektorkou a občasnou editorkou, suchopárnost těchhle disciplín však statečně vyvažuje čtením/psaním/plkáním o fantastice. I když má radši psy než kočky, ráda by se kamarádila s Havilandem Tufem, tajně miluje Stína (toho, co má za tátu Ódina) a nejvíc ze všeho se bojí plačících andělů.

No Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.