Ve službách Milosti přináší závěr eposu o (nejen) umělých inteligencích

Breq přežila další útok na svou osobu, ale tentokrát to nenechá jen tak. I její trpělivost má své meze. Ovšem politická situace je tak napjatá, že se nedá odhadnout, zda se Breq podaří dosáhnout vytyčeného cíle a neztratit přitom všechny, na kterých jí záleží. Ve vzduchu navíc visí i otázka: čeho vlastně chce Breq dosáhnout?


Ann Leckieová pokračuje v nastaveném směru vyprávění, kdy se věci sice dějí pomalu a nenápadně, ale o to větší mají ve výsledku význam. Postupně tu odhaluje důsledky příchodu Breq na stanici Athoek a její vměšování se do tamní politiky. Stejně jako v předchozích dvou dílech jsou tu čtenáři konfrontováni se vskutku jedinečnou mentalitou obyvatel rádčské říše a jejich místy zvláštní logikou. Stále přetrvává také pro někoho lehce rozčilující stav věcí, kdy hlavní hrdin(k)a ví věci dopředu a na základě těchto znalostí jedná, ale s nikým se o ně předem nepodělí (ani se čtenáři) a vše vysype na závěr z rukávu, jako by se nechumelilo.

Když se člověk podívá na celou sérii, třetí díl nevyjímaje, zpětně, tak zjistí, že příběh má poměrně zvláštní dynamiku. Tempo vyprávění, jak bylo řečeno výše, je pozvolné, a také mu chybí výraznější akce nebo gradace. A přitom, když vezmeme v potaz všechny ty vesmírné bitvy a snahy o atentáty (obojího tu není zrovna málo), člověk by si řekl, že adrenalin při čtení musí téct proudem a dech by se měl tajit až na hranici zdravotního ohrožení. Ale není tomu tak. A ačkoliv to může znít absurdně, není to zápor knihy.

Skrze postavu Breq dokázala Ann Leckieová všechny tyto situace odosobnit až na hranici sterility, stejně jako značnou část emocí, které se proměnily na sled dat, kdy víme přesně, kdy komu stekla kam kapka potu a proč. Jenže zároveň s tím přiměla čtenáře upírat pozornost na poněkud jiné aspekty vyprávění a atmosféra knihy (potažmo celé série) je díky tomu vcelku netradiční. Nemyslete si, že nebude napnutí, nebo vás sem tam pro někoho (či něco) nezabolí čtenářské srdéčko. Ale stane se tak v okamžiku, kdy byste to nečekali…

Pro toho, kdo hledá (a nemusí kopat zase tak hluboko), je v knize navíc ukryto pár zásadních otázek k zamyšlení. Nejvíc je to znát právě v samotném závěru Ve službách Milosti. Vzhledem k tomu, jak se příběh pozvolna šine kupředu, se nutně nabízí otázka: Jak tohle všechno asi tak může skončit? Odpověď je příjemně originální, ale nechci prozradit nic víc, abych někomu nezkazila zážitek. Řeknu tak jen, že rozuzlení je zcela v duchu příběhu, realistické a zajímavě uchopené. A když se člověk ohlédne za předchozími díly, uvědomí si, že to ani jinak skončit nemohlo…

Ve službách Milosti je zdařilým závěrem originální série, která si nejspíš nezíská srdce drtivé většiny čtenářů, ale rozhodně přinesla do našeho rybníčku překladové fantastiky něco mimořádného.

80 %

Název: Ve službách Milosti
Série: Rádčská říše
Autor: Anne Leckieová
Překlad: Petr Kotrle
Nakladatelství: Plus
Počet stran: 309
Rok vydání: 2018

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Zuzana "Daletth" Hartmanová

Daletth začala číst fantasy v poměrně útlém věku a tato vášeň jí vydržela až dodnes. Není tedy divu, že postupně nezůstalo jen u čtení, ale začala psát i vlastní příběhy. Kromě starších (a starých) textů, které můžete najít na jejích stránkách, jí v roce 2017 vyšla kniha "Noční labuť" u nakladatelství Gorgona Books. Mimoto získala v roce 2016 druhé místo v soutěži Vidoucí za postapokalyptickou arcanepunkovou povídku "Požírač blesků". V mezičase mezi psaním se stala redaktorkou magazínu MFantasy, kam psala několik let, než se nakonec rozhodla, že chce vlastní stránky. Jak je jejím zvykem, šla hlavou proti zdi a spolu s dalšími lidmi založila tento web.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.