V co se proměnil ten velký svět?

Během každé apokalypsy, která je nám předkládána, se zdá, jako by hrdinové, které sledujeme, byli poslední přeživší na celé planetě. Jenže, co když je tato domněnka mylná? Co když se dá znovu vybudovat civilizace, i když třeba ne tak dokonalá, za jakou ji považujeme nyní? Nestálo by to za zkoušku?


WD16 - charakterRick a jeho parta už si prošli ledasčím. Kdykoliv to vypadalo, že by si smůla (a zombíci) mohla dát na chvíli pauzu a přestat postavy tyranizovat, našel se zase další průšvih, do něhož hrdinové spadli. Většinou po hlavě. Není tedy divu, že se opět schyluje k tragédii. Možná to ale tentokrát opravdu bude jiné, pokud Rick dokáže odhlédnout od své poctivě (a oprávněně) pěstované nedůvěřivosti. Nebo snad ne?

Skutečnost, že během jakékoliv katastrofy se lidé dokážou semknout a držet spolu asi tak pět minut, je nám všem dobře známá. Stejně jako to, že každého neštěstí vždycky využije banda všiváků. Jenže, co když se po tom všem, čím si Rickovi lidé prošli, stali i oni těmi, kterých by se ostatní měli bát? A co kdyby toho, jen tak náhodou, začali využívat?

V šestnáctém pokračování série Živí mrtví scénárista Robert Kirkman trochu zamíchal karty a představil své postavy zase v novém světle, ačkoliv by se už mohlo zdát, že to není možné. Vývoj, kterým se všichni hrdinové prošli, je uvěřitelný, a teď dostal zase další rozměr. Což do budoucna slibuje novou řež. Ačkoliv se mohlo chvílemi zdát, že sérii dochází trochu dech, co se týče námětů na možné hrůzy, které mohou protagonisty potkat, nyní se ukazuje, že Kirkman má v záloze ještě spoustu klacků, které jim může házet pod nohy. A rozhodně se můžeme těšit na to, že Ricka a jeho tlupu poznáme z další stránky – té temnější, jejíž pohár trpělivosti právě přetekl. Koneckonců v podobné situaci, jako je zombie apokalypsa, může definice zla záviset čistě na úhlu pohledu.

Ten velký svět nepostrádá hutnou atmosféru předchozích dílů, pořádnou dávku násilí a slušný příslib do budoucna. Psychika pracuje na plné obrátky a zůstává otázkou, kde je ještě hranice příčetnosti. Jen ta kresba se mi zdá místy čím dál tím hranatější…, což je ale možná jen můj subjektivní dojem.

80

Název: živí mrtví 16 – Ten velký svět
Kresba: Charlie Adlard
Scénář: Robert Kirkman
Nakladatelství: Crew
Počet stran: 136
Rok vydání: 2016

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Zuzana "Daletth" Hartmanová

Daletth začala číst fantasy v poměrně útlém věku a tato vášeň jí vydržela až dodnes. Není tedy divu, že postupně nezůstalo jen u čtení, ale začala psát i vlastní příběhy. K této činnosti se teď po chvilkové odmlce opět vrací. Kromě starých (a starších) textů, které můžete najít na jejích stránkách, v tuto chvíli pracuje na vydání knihy s názvem "Noční labuť", která by měla vyjít v roce 2017 u nakladatelství Gorgona Books. Mimoto získala v roce 2016 druhé místo v soutěži Vidoucí za postapokalyptickou arcanepunkovou povídku "Požírač blesků". V mezičase mezi psaním se stala redaktorkou magazínu MFantasy, kam psala několik let, než se nakonec rozhodla, že chce vlastní stránky. Jak je jejím zvykem, šla hlavou proti zdi a spolu s dalšími lidmi založila tento web.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.