Sága rozhodně nezklame ani popáté

19.10.2017    Lukáš Vaníček    Komiksy / Literární brána / Slideshow

Recenze na komiks Sága se píšou díl od dílu hůř a hůř. Nakladatelství BB art vydalo už pátý svazek. Ten je fakticky skvělý, ale co k němu říct víc?


Abych to vysvětlil, Sága vykazuje neuvěřitelnou stabilitu v kvalitě. Kdo má rád první díl, ten ani nepozná, že už čte pátý (pokud na ně nečeká skoro tři roky). Každá kniha obsahuje pouze kus hrubě rozkouskovaného příběhu. Ten sice má nějaký začátek i konec, ale stále to je jen střípek jednoho velkého a epického vyprávění, které se před čtenářem postupně odhaluje. Nemění se styl vyprávění ani kresba. Komu se to líbilo ve čtvrté knize, pátá jej nezklame.

Mohl bych tu proto vykrást své recenze předchozích textů. Nový díl tentokrát v sexy modrém přebalu nabízí přesně to, co fanoušci od Ságy čekají – skvělý příběh, nečekané dějové zvraty, silné a uvěřitelné postavy, vyřešení otazníků z minulého dílu a silný cliffhanger na konci, který vás donutí čekat na šestou knihu stejně spolehlivě, jako jste vyhlíželi tu pátou.

Tenhle díl je možná o fous filozofičtější a ještě naléhavěji zmiňuje nesmyslnost války a její hrozivé účinky. Autoři to do čtenářů perou tak pod tlakem, že narážky pochopí i ti pomalejší.

Mohl bych tu proto také zopakovat chválu na styl vyprávění, Vaughanův cit pro komiksovou zkratku (a pořádný kus ironie) a Staplesinu vynikající kresbu. Text se i v pátém dílu prolíná s obrazem v dokonalé symbióze, takže sdělení pro čtenáře je maximálně jednoduché a díky tomu pohlcující.

Kdybych se zakecal o ději, připravím vás o fakt luxusní dějové zvraty. A když ne přímo zvraty (řešené i pomocí kusadel), tak alespoň pokračování velmi turbulentního, ustavičně se vyvíjejícího příběhu. Tady pozor – i když tam blbnou s magií a na stránkách defilují hadolidi, roboti nebo okřídlení lidé, děj plyne v přísném a logickém mantinelu. Žádné postavě nemáte problém uvěřit, že existuje. Je to děsná floskule, ale jsou skutečně jako živé. A i když vás někteří vysloveně serou, překvapí vás, jak silné a upřímné emoce ve vás dokážou vyvolat.

Predikce do budoucnosti

Pátá kniha nabídne další epizodu ze života Marka a Alany a jejich dcerky Hazel, kolem kterých se začíná nabalovat kupa dalších postav, včetně jednoho zoufalého teroristy. Hazelino vyprávění, které čtenáře provází celou Ságou a komentuje nejen aktuální dění na stránce, ale i příběh v celé jeho dosud známé kráse, tentokrát nabízí ještě pohled do budoucnosti. Jsou to dropty, ale když si jich všimnete, pořádně vás šokují. V pouhých pár větách vám Vaughan naznačí další směřování Ságy, ale vás vyzrazení konce neodradí od čtení, naopak vás přiková ke čtení o to silněji, protože budete doufat, že se to tak nestalo nebo alespoň stalo trochu jinak. A ono prd. Málokterý autor si dokáže takhle zahrávat s emocemi svých čtenářů.

Na vedlejší příběhové koleji, která už začíná silně konkurovat milenecké dvojici, dosahuje výprava na záchranu zabijáka Vůle vrcholu (vlastně hned několika). Putování nesourodé trojice lidí a dvou zvířat končí opravdu kulervoucně s tím, že to v dalších dílech bude ještě hustější a drsnější. (Jako kdyby to ještě šlo).

Nezlame ani tahle

Jednoduše řečeno, fanoušci série rozhodně nebudou zklamaní a měli by fofrem chvátat do knihkupectví, pro svoji oblíbenou dávku emocí z milovaného příběhu. Kdo o Sáze ještě nikdy neslyšel, koukejte tam mazat taky, ale kromě modré knížky tam z regálu vezměte i tu bílou, růžovou, divně nazelenalou a černou, abyste si mohli užít jeden z nejoriginálnějších a skvěle odvyprávěných příběhů, které se v komiksy kdy zatím objevily.

Jak jsem psal už na začátku, je to prostě boží.

90 %

Název: Sága 5
Kresba: Fiona Staples
Scénář: Brian K. Vaughan
Překlad: Richard Podaný
Nakladatelství: BB art
Počet stran: 152
Rok vydání: 2017

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Lukáš Vaníček

Lukáš Vaníček poprvé přičichl k žánru fantasy v Městské knihovně v Nechanicích, kde v nejzazším koutku objevil první díl desetidílné ságy Davida Eddingse Belgariad a Malloreon. (V knihovním fondu však scházel desátý díl), který marně sháněl dalších pět let). Když dočetl celou knihovní poličku, začal budovat vlastní knihovnu. Už od gymnaziálních studií chtěl být novinářem. Brzy si ale uvědomil, že bez praxe to nepůjde, a tak se stal redaktorem Fantasyplanet, která v té době zažívala renesanci. Poté pracoval i pro Topzine v jeho nejranějších začátcích, ale zde vydržel jen tři roky. Pro Fantasyplanet psal až do roku 2015, odkud prchá naštvaný na tehdejší vedení a úkryt nachází pod Dagonovými ploutvemi.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.