(Post)novoroční úvodník

Nový rok, to je vždycky důvod k různému bilancování, dávání si předsevzetí (čti: slibování nemožného) a unáhlených prohlášení, zapojování se do všech myslitelných (někdy i nemyslitelných) výzev (já sama se už zapojila do tří…) a představování si, jak budou věci najednou jiné a lepší.

My v redakci Dagona už teď s jistotou víme, že tento rok bude jiný. Plánujeme totiž jednu velkou změnu. Doposud jsme se snažili fungovat jako deník, kdy jsme vám – s výjimkou víkendů – přinášeli každý den článek, recenzi či alespoň ukázku z nějaké knižní novinky. Jak se ale bohužel během loňského podzimu ukázalo, tohle tempo je pro nás v tuto chvíli (a v našem počtu) již neudržitelné. Nebojte se (nebo se předčasně neradujte), nekončíme. Jen se posuneme do pozice občasníku.

K tomuto rozhodnutí – tak, jak to mu vždy bylo a nejspíš vždycky bude u všech činností založených na dobrovolnictví (když to tak řekneme) – nás vedl především čas. Respektive jeho nedostatek. Člověk si rád všechno představuje v zářivých pastelových barvách, a když něco podobného někde slyší, říká si, že jeho se to přece netýká. Jenže pak se začnou nabalovat další projekty, rodina… a i když nadšení pro věc zůstává, den má zkrátka omezený počet hodin – a přestože se potřeba spánku do značné míry přeceňuje, úplně vyhnout se mu nedá. A tak jsme se rozhodli psaní pro Dagona maličko omezit – abychom i nadále mohli dělat to, co nás baví, ale zároveň se z toho nezbláznili.

Dalším důvodem jsou již lehce probrané vody. Možná to tak nevypadá, ale Dagona už moc nebaví to neustálé proplouvání mořem young adult knih, které málokdy přinesou něco nového, a tak se raději uchyluje k četbě starších, prověřených děl (k čemuž mu pomáhá i řada reedic), případně utíká do zahraničí… Což do budoucna možná přinese jistou změnu v obsahu našeho webzinu (Že by se Dagon dal na retro?).

Zkrátka a dobře – budeme sice psát méně, ale i tento rok se chystá celá řada nových knižních titulů, komiksů i filmů, takže si prostě nemůžeme nechat ujít příležitost do něčeho z toho řádně rýpnout. Nebudete tak ani letos ušetřeni naší jízlivosti, pochvalného óchání, deskoherních videí a možná sem tam nějakého toho pozastavení se nad nesmrtelností chrousta.

A pro ty z vás, kdo by toho náhodou neměli i tak dost, vězte, že jsme skoro všichni vázáni jinými projekty, kde nás můžete potkat. Ať už se to týká natáčení filmů Vendulou, pořádání turnajů v deskových hrách Lukášem, vlastními youtube kanály Aleše a Walomeho nebo literárními aktivitami našich redaktorek. (Věděli jste například, že hned třem členkám naší posádky vyjde letos kniha?)
Jednoduše nezahálíme, a i když se v letošním roce uvidíme méně, doufáme, že nám zachováte přízeň a čas od času k nám zavítáte 🙂

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Zuzana "Daletth" Hartmanová

Daletth začala číst fantasy v poměrně útlém věku a tato vášeň jí vydržela až dodnes. Není tedy divu, že postupně nezůstalo jen u čtení, ale začala psát i vlastní příběhy. Kromě starších (a starých) textů, které můžete najít na jejích stránkách, jí v roce 2017 vyšla kniha "Noční labuť" u nakladatelství Gorgona Books. Mimoto získala v roce 2016 druhé místo v soutěži Vidoucí za postapokalyptickou arcanepunkovou povídku "Požírač blesků". V mezičase mezi psaním se stala redaktorkou magazínu MFantasy, kam psala několik let, než se nakonec rozhodla, že chce vlastní stránky. Jak je jejím zvykem, šla hlavou proti zdi a spolu s dalšími lidmi založila tento web.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.