Podsvětí: Vítejte v temnotě

6.7.2017    Vendula Kreplová    Knihy / Literární brána

Pražské metro jistě není třeba dlouze popisovat. Pokud jste aspoň jednou v životě byli v Praze, dost možná jste jím cestovali. Po přečtení této knihy si ovšem nejspíš pořádně rozmyslíte, než do něj vstoupíte znovu. Mladý český spisovatel Michal Šefara představuje metro tak, jak jsme ho doposud neznali… a při troše štěstí ani nepoznáme.


Haďák, Kerber a Nina. Všichni tři se v současné době nacházejí v odlišné životní situaci, ale jedna věc je spojuje. Blízký vztah k metru, které je láká a představuje pro ně útočiště před světem nahoře. Jenže potom se v metru začnou dít divné věci. Světla vynechávají, na zdi někdo píše zvláštní značky a staví oltáře s obětovanými zvířaty. Zprvu nenápadné události se brzy mohou zvrhnout a proměnit životy všech nebo je o ně rovnou připravit.

Šefara pracuje s dobře známým a stále efektním postupem vyprávění, kdy vezme něco důvěrně známého a udělá z toho něco děsivého, nadpřirozeného. Podobná strategie často funguje lépe než na čtenáře vychrlit řadu nepřirozených hrůz a doufat, že ho vyděsíte. Čím více pak znáte pražské metro, tím více vás bude při čtení této knihy mrazit, kdy se místa, kterými dost možná pravidelně projíždíte, promění v potenciálně smrtící pasti. Pražský čtenář bude mít během louskání knihy další výhodu v tom, že si může zahrát hru: kolik míst, o nichž se v příběhu hovoří, rozpoznám?

I pro mimopražské se však vyplatí si tuto knihu najít. Její první polovina nemá chybu. Autor pracuje s více postavami a dějovými liniemi, z nichž každá poskytuje trochu jiný náhled na věc. Není tak možné se začít nudit. Hrdinové jsou navíc dostatečně povahově rozdílní, takže se mezi nimi ihned zorientujete. Již od začátku jsou v knize dovedně umisťovány náznaky, že se v metru děje něco špatného, a čím více se příběh rozvíjí, tím silnější se atmosféra stává.

Zlom nastane teprve v druhé polovině knihy, kdy pomalu začíná vycházet najevo, jak se věci mají. V tu chvíli kniha ztrácí na své dosavadní čtivosti a začínají se v ní objevovat hluchá místa, sem tam působí natahovaným dojmem. Nelze přehlédnout ani občasné nelogičnosti, které celkovou kvalitu knihy srážejí. Podsvětí tak působí dojmem, jako kdyby si sám autor občas nebyl jistý, co vlastně píše a co se v metru doopravdy děje. Podobná dvojznačnost může být ku prospěchu, ale když trvá příliš dlouho, čtenář může ztratit zájem (v tom lepším případě) nebo být otrávený, že z něj autor dělá hlupáka (v tom horším případě).

Propojení s antickou mytologií navíc působí až příliš násilně. Uvedu jeden příklad za všechny… Jak již zaznělo, jeden z hlavních hrdinů má přezdívku Kerber, a Nina má kocoura, kterému říká Orfeus. Snad ani netřeba dodávat, že jejich jména nejsou vybrána náhodně. Naopak předvídají to, co se v příběhu stane o něco později, a čtenáře dobře obeznámeného s mýty tak můžou do jisté míry připravit o případné překvapení.

Hlavní hrdinové jsou naštěstí dostatečně zajímaví, aby bylo záživné o nich číst. Všichni jsou to svým způsobem vyvrhelové, outsideři, kteří v metru nalézají útěchu. A asi nebude příliš přehnané, když napíšu, že ani jeden z nich není úplně normální. To by však v tomto příběhu ani dost dobře nemohlo fungovat.

Navzdory všem nedostatkům Podsvětí za přečtení stojí. Atmosféra nastolená v první polovině knihy nemá chybu a občasná vsuvka o historii metra rovněž potěší, obzvlášť pokud vás podobné věci zajímají. Je tak jen škoda, že později se příběh začne příliš topit v symbolismu a náznacích, až se stane nejasným, co vlastně čtenáři chtěl říct. Jestli tedy vůbec něco kromě toho, že pražské metro dokáže být vážně děsivé, když si ho k sobě pustíme příliš blízko.

60 %

Název: Podsvětí
Autor: Michal Šefara
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 352
Rok vydání: 2017

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.