Ohlédnutí za pragoFFestí sobotou

Od 28. do 31. ledna jste měli možnost navštívit v pořadí již 20. ročník PragoFFestu. Dnes již tradiční zimní CON, který zkracuje všem fanouškům čekání na teplejší období, které se podobnými akcemi jen hemží, měl opět hojnou účast.


Když se člověk blížil k Modré škole, mohl už z dálky jasně rozeznat, že je na správné adrese (pokud o tom do té doby pochyboval). Cestu lemovaly hloučky cosplayerů a obyčejné obyvatelstvo sídliště se při hustém, několikadenním výskytu podobných individuí v rámci pudu sebezáchovy stáhlo do svých domovů.

IMAG0804Hned ve vchodu do budovy dýchla na návštěvníka atmosféra, tak typická pro CONy. Rázem se mohl ztratit mezi zástupy postav z filmů, knih a komiksů. Zdá se mi, že rok od roku počty okostýmovaných fanoušků narůstají a jednotlivé převleky jsou také čím dám tím propracovanější.

Vydávání lístků mi letos přišlo lépe zorganizované – nevím, zda za to mohla nějaká změna, nebo obsluha, ale žádné dlouhé čekání, případně zmatečné hledání, kde že se mám přihlásit, se nekonalo. S povděkem kvituji také výměnu nepraktických visaček, které se daly poměrně snadno zničit, za pásky na ruku.

Po omrknutí stánků a nabídky toho, na co lákaly, jsem se vydala do herny. To je zkrátka již tradičně moje první zastávka – chci si vždycky vyzkoušet nějakou tu stolních hru (tentokrát los padl na Zimu mrtvých). Kromě toho tu probíhalo během dne i několik zajímavých přednášek. Zde jsem ale narazila na problém. Jelikož stálo pódium pro přednášející ve stejné místnosti jako většina herního vybavení, stávala se občas takto vzniklá kakofonie zvuků nesnesitelnou. Nejen, že účinkujícím nebylo pořádně rozumět, když do toho hrálo několik tanečních her, ale v kombinaci se samotnou přednáškou to vytvářelo podmínky zcela nevhodné pro hraní deskovek. Spoluhráči na sebe museli víceméně neustále křičet a přečíst si občas nahlas část pravidel bylo nad lidské síly…IMAG0777

PragoFFest nabízel, tak jako vždy, bohatý program. Přesto jsem si nemohla nepovšimnout několika zásadních věcí – trendů, které jsou rok od roku patrnější. Zatímco se postupně vyprazdňují přednáškové místnosti, tak se zaplňují chodby. CONy jsou tu od toho, aby se fanoušci mohli sejít s lidmi stejného ražení a v případě zájmu si zajít poslechnout něco zajímavého. Jenže v posledních letech zájem o přednášky či besedy viditelně opadá a účastníci se spíše slezou někde na chodbě, případně řádí venku… Otázkou zůstává, zda je to jev, který se nedá ovlivnit – například oživením některých programových linií. To, že se lidé v prostředí, které je jim díky PragoFFestu blízké, rádi baví a navazují kontakty je skvělé a je to i jedním z účelů akce. Ale přijde mi škoda nevyužít potenciálu přednášek, když už si s nimi jejich tvůrci dají tu práci…

IMAG0790Program je pestrý, ale ve své podstatě zůstávají jednotlivé linie bez výraznější změny. Klasiky jako Star Wars, Star Trek nebo Harry Potter by si možná zasloužily trochu nové krve do žil, aby přilákaly i novou sortu fanoušků. Případně by to chtělo třeba úplně nové pořady… Což mě přivádí k dalšímu zjištění: už na první pohled mezi účastníky převládají otaku. Sama se řadím mezi „animofily“ a jsem ráda, že se programy prolínají. Přesto je skutečnost, že „klasických fantazáků“ ubývá, k zamyšlení. Pro mě osobně nebylo v sobotním programu nic, co by mě z tohoto hlediska zaujalo; něco „klasičtějšího“ mi tu zkrátka chybělo… Možná i to je jedním z důvodů, proč se věk účastníků snižuje spolu s tím, jak se navyšuje jejich počet. Občas jsem si i ve svých letech (které leckdo ještě řadí v literatuře do škatulky YA) připadala jako dinosaurus, o mém doprovodu nemluvě. V některých chvílích jsme opravdu rapidně zvyšovali věkový průměr…

To, že je PragoFFest zajímavou akcí pro širokou sortu lidí a různé věkové skupiny, je perfektní. Díky tomu se česká fantastická scéna rozrůstá. Užívala jsem si pohled na fany, kteří se bavili; atmosféra byla skvělá a narazila jsem na řadu milých lidí (a to i přesto, že nejsem vzor sociálně zdatného tvora). Přesto jsem v sobotu odpoledne odjížděla s trochu rozporuplným pocitem, kterého jsem se nemohla zbavit. Všechno se musí vyvíjet a jít s dobou, to je jasné. Platí to tak i pro PragoFFest. Ale jako typická konzerva bych sama za sebe uvítala alespoň občasný návrat ke kořenům, trochu té nostalgie…

IMAG0797

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Zuzana "Daletth" Hartmanová

Daletth začala číst fantasy v poměrně útlém věku a tato vášeň jí vydržela až dodnes. Není tedy divu, že postupně nezůstalo jen u čtení, ale začala psát i vlastní příběhy. Kromě starších (a starých) textů, které můžete najít na jejích stránkách, jí v roce 2017 vyšla kniha "Noční labuť" u nakladatelství Gorgona Books. Mimoto získala v roce 2016 druhé místo v soutěži Vidoucí za postapokalyptickou arcanepunkovou povídku "Požírač blesků". V mezičase mezi psaním se stala redaktorkou magazínu MFantasy, kam psala několik let, než se nakonec rozhodla, že chce vlastní stránky. Jak je jejím zvykem, šla hlavou proti zdi a spolu s dalšími lidmi založila tento web.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.