Ohlédnutí za komiksovou sérií Lucifer Mikea Careyho (1. část)

28.12.2015    Josef Šrámek    Komiksy / Literární brána

Lucifer se mihl komiksovou sérií Sandman Neila Gaimana, tehdy však byl jen vedlejší postavou. I Gaimanovi však bylo jasné, že Lucifer má větší potenciál. Podle vlastních slov vždy pevně věřil, že Světlonoš má na to, aby si zasloužil vlastní řadu. Možnosti zrealizovat tento záměr se nakonec dostalo Mikeu Careymu. V českém jazyce vyšla první Luciferova kniha v roce 2007 a přes porodní bolesti (mezi lety 2007-2013 vyšlo pouhých 5 knih z celkových 11) se série Lucifer nezadržitelně chýlí k závěru. Je proto na čase ohlédnout se zpátky a Careyho úsilí zhodnotit.


 

Lucifer 1Ďábel vchází do dveří

Lucifera jsme v Sandmanovi poznali v okamžiku, kdy dostál své pověsti všemi mastmi mazaného mistra neočekávaných tahů a opět se postavil proti Bohu. Ovšem tentokrát to nebyla taková zpackaná akce jako tenkrát s tou nebeskou rebelií. Tentokrát totiž Lucifer se Stvořitelem vymetl ukázkově a rezignoval na šéfování v Pekle. Peklo následně zachvátil chaos, což samozřejmě způsobilo velké problémy i v Nebi. Na tuto Gaimanovu rozehrávku navázal Mike Carey vyprávěním o tom, jak se žije Luciferovi poté, co setřásl Hospodinovy okovy.

První kniha s výmluvným názvem Ďábel vchází do dveří obsahuje tři příběhy, které poodhalují oponu života Světlonoše jako soukromníka. Ten se vrhnul na živnost a provozuje bar. Ovšem skutečnost, že se Lucifer postavil zády k Božímu plánu, ještě neznamená, že hodil za hlavu i vlastní ambice. Naopak, bývalý pán Pekla zůstává nadále tím ďábelsky inteligentním bastardem a svůj hlavní cíl, skutečnou nezávislost, má stále na zřeteli. Mike Carey tedy vykračuje ve stopách, jejichž směr udal Neil Gaiman. Careyho Lucifer prostě nic nezapomněl, jen se poučil a jde na věci jinak.

Jednoho dne se v Luciferově baru objeví starý známý z dob minulých, který po počáteční drobné neshodě nabídne prvnímu z padlých andělů obchod. Hospodin má totiž problém, který nelze řešit konvenčními prostředky. Prostě potřebuje někoho na špinavou práci. A kdo je lepší než Lucifer? Samozřejmě, zadarmo nehrabe ani kuře, natož on. Starý zápas tedy nekončí a přesně o tom je Careyho série.

Pokud je první příběh knihy velice solidním rozjezdem, druhý je opravdu pecka a třetí je zase tečkou par excelence. Lucifer je stejně mnohovrstevnatý jako Sandman, přitom ale neztrácí spád. Mike Carey pečlivě buduje atmosféru a dovedně staví cihlu k cihle. Poučeni Sandmanem (ale třeba i Willinghamovými Mýty) už víme, že zdánlivá maličkost může později nabýt na významu. Což je přesně případ Careyho Lucifera.

Lucifer 2Děti a monstra

Poté, co se Lucifer rozhodl vrátit se do hry, vyvstala před ním potřeba získat nazpět svá křídla, kterých se kdysi vzdal (o tom opět vypráví Neil GaimanSandmanovi). Tato skutečnost pak Lucifera přivede až do dalekého Japonska. Jeho křídla se totiž nacházejí v rukou místních božstev – královny smrti Izanami a jejích synů. Zde se pod rouškou pohostinnosti a přátelství rozehrává nebezpečná hra kdo s koho, podobná tanci na ostří nože. Na Lucifera hostitelé líčí pasti, které on obrací proti nim. A rozehraná partie bude mít zjevně ještě pokračování.

Zatímco Lucifer usiluje o svá křídla, neméně napínavá linie se odehrává Lucifer_obr1v jeho baru, kde Luciferova společnice Mazikeen musí čelit zákeřnému útoku démonů, který ji nenechá nepoznamenanou. Navíc andělé s nelibostí sledují návrat někdejšího prvního ze svých řad a pozdějšího odpadlíka v jedné osobě na scénu i jeho tušený vzestup a odhodlávají se k rozhodné akci. Zapomeňte na představu dobromyslných buclatých barokních andělíčků. Tohle jsou skuteční bijci Boží a zdá se, že pera z křídel budou lítat kolem. Jednají však andělé v souladu s vůlí Stvořitele? Nebo jde spíš o osobní ambice a staré křivdy? Druhá kniha ukazuje, že scénář Mikea Careyho je velmi promyšlený, a leckteré drobnosti zapadají do nových souvislostí. Lucifer pomyslně roztahuje křídla své osobnosti a ukazuje nádherně svou barevnou rozporuplnost. Ve výsledku je tak radost Careyho příběh číst.

Lucifer 3Flirtování se zatracenými

Odměnou za špinavou práci, kterou Lucifer pro Boha vykonal, byla brána do nicoty. Lucifer tak dostal možnost stvořit vlastní svět, kde by byl sám sobě pánem, ne jako v Pekle, kde fungoval v praxi pořád jenom jako pohůnek Boží. Po aktu stvoření však nastává fáze budování. Což je proces dostatečně náročný sám o sobě, nemluvě o tom, že Lucifer má stále nemalý počet nepřátel, kteří spřádají své plány.

Stejně jako dříve Bůh, stvořil i Lucifer první obyvatele nového vesmíru, prvotní pokus se však nezdařil, třebaže vlivem vnějšího zásahu. Ukazuje se, že Lucifer vyhrál bitvu, ale válka nekončí a jeho nepřátelé nespí. Minimálně anděl Ameniadel není zjevně s to krotit svou zášť a závist vůči Luciferovi.

Třebaže je Lucifer hlavní postavou série, není postavou jedinou. Mike Carey se ve třetí knize s názvemLucifer_obr2 Flirtování se zatracenými soustředí právě na Luciferovo okolí a Světlonoš sám ustupuje do pozadí. Velký prostor dostává například démonka Mazikeen, jejíž velká chvíle nadchází. Mazikeen se daří úspěšně vybojovat nerovný souboj, a stává se tak válečnou vůdkyní lidu Lilim. A jejím prvním úkolem v nové pozici je zajistit skrze svůj vztah k Luciferovi pro vyhnaný lid nový domov v univerzu, stvořeném Luciferem. Což ale nebude tak snadné, jak se může zdát. Lucifer má totiž své vlastní plány a nerad si do nich nechává mluvit.

Mike Carey také rozvíjí příběh malé Elaine Bellocové, dcery smrtelné ženy a archanděla Michaela. I Elainin život se po poznání jejího původu zkomplikoval a dosud harmonické vztahy s rodiči (tedy především s „otcem“) skřípou. Malá Elaine má ale poznat, co je to skutečné Peklo. Pod pekelným povrchem to ostatně také vře. Luciferův bezprecedentní krok uvrhl Peklo v anarchii, která vedla k rozparcelování moci. Zpráva o Luciferově konání ovšem vede k myšlence návratu ke starým dobrým časům a tedy k přípravě zrady a povstání. Nevyplácí se ovšem dělat účty bez hostinského a manipulovat Světlonošem. Nelze se pak divit, že výsledek je jiný, než spiklenci čekali. Byť na oheň, krev, bolest a slzy dojde.

Třetí kniha Luciferových osudů jako by ubírala na tempu. Je to však jen zdání, vyvolané svým způsobem i tím, že Lucifer sám ustupuje do pozadí. Co však chybí na akci, přidává Mike Carey na atmosféře. Neboť pikle a pletichy mohou být často ostřejší meče.

Lucifer 4Božská komedie

První tři knihy série Lucifer pojal Mike Carey jako líčení Světlonošova triumfu. Ve čtvrté knize s názvem Božská komedie se ale nad Luciferovými plány začínají zatahovat mračna. Jak totiž říká hned v úvodní scéně Bůh archandělu Michaelovi, který jej prosí o radu, jak zabránit hrozícímu konfliktu: „Žádná válka s Luciferem neproběhne, protože Světlonoš už nyní začal tkát předivo vlastní zhouby.“ Čtenář na rozdíl od Lucifera také ví, že už opětovný zisk křídel bude pro Světlonoše znamenat komplikace, ne-li porážku.

Lucifer si během svého vzestupu udělal řadu nepřátel, a to velmi mocných. Na jedné straně anděl Amenadiel, na druhé straně neméně zavilý japonský bůh Susano-O-No-Mikoto, jenž neváhá i za cenu vlastní oběti vyplnit matčiny záměry. Ke starým nepřátelům dále Lucifer vlivem své povýšenosti a arogance přidává protivíky nové, počínaje novou válečnou vůdkyní lidu Lilim, které nakonec nezbude nic jiného, než vyhlásit Světlonoši válku. V pozadí také splétají své plány magické karty Basanos, které ve čtvrté knize rozehrají smělý a velice ambiciózní part. Mike Carey tak notně zatřásl osudy všech postav, které uvedl na jeviště. Fanoušky Neila Gaimana jistě potěší epizodická účast šarmantní Smrti na stránkách čtvrté knihy Luciferových osudů. Nudit se Morfeova sestra rozhodně nebude. Stejně jako čtenář Careyho opusu.

Božská komedie je ve srovnání s předchozími díly čtením plným akce, střetů, intrik i zvratů a překvapení, která zasáhnou v podstatě všechny bez výjimky. Mike Carey přitom drží otěže pevnou v rukou a umně splétá jednotlivé nitky v příběh s velkým P. Přesto je finále daleko. Mike Carey však ukazuje, že umí výtečně pracovat s dynamikou vyprávění, ví kdy ubrat na tempu a kdy naopak popustit příběhu otěže.

doporučuje

Název: Lucifer (I-IV)

Scénář: Mike Carey

Kresba: Peter Gross a kol.

Nakladatelství: Netopejr Crew

Počet stran: 160, 208, 160, 192

Rok vydání: 2007, 2008, 2011, 2013

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Josef Šrámek

Josef Šrámek světlo světa spatřil ve stejném roce jako Miliusův Barbar Conan. Asi už tehdy byly kostky vrženy. K fantastice se dostal prostřednictvím nudy ve školních škamnách, krácené hraním Dračího doupěte, dalším iniciačním zážitkem pak bylo setkání s jistým urostlým Cimmeřanem. Po R. E. Howardovi, L. De Campovi a L. Carterovi pak už rychle za sebou následovalo seznámení se s J. R. R. Tolkienem. A. Sapkowskim, R. E. Feistem, D. Eddingsem a D. Gemmellem, čímž bylo o preferencích definitivně rozhodnuto. S ohledem letité okouzlení historií vždy inklinoval spíš k fantasy než sci-fi, knihy I. Asimova, F. Herberta nebo P. Andersona ovšem uznává také. Neopovrhne ani fantastikou domácí, ujít si nenechá především knihy J. Červenáka, L. Medka, J. Hlávky, V. Šlechty, Š. Kopřivy, dopustit nedá na Kulhánkův Noční klub, Kladivo na čaroděje, Malazské univerzum a – jak jinak – světy H. P. Lovecrafta J V poslední době ale holduje především komiksu, k němuž ho přivedli R. Kirkman, J. Hill, F. Miller, M. Mignola a A. Moore.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.