Nevítaní jsou postrachem společnosti

Sophie Jordanová se nám poprvé představila s young adult sérií Drakie, která si držela svůj standard a okouzlila mě. Právě proto jsem si vybrala Nevítané. Autorka se pustila do velmi neotřelého, originálního tématu. Záleželo tedy jen na tom, jak ho uchopí a předvede čtenáři.

Davina byla celý svůj život hýčkána, měla všechno, co chtěla a dokonce byla velice nadaná v oblasti hudby. Jako dítě z bohaté vrstvy ji čekala zářná budoucnost, jen kdyby u ní nenašli vražedný gen – HTS. Ameriku svírá strach, protože lidí s pozitivními testy přibývá. Nestačí jiná pravidla a vyloučení ze společnosti, kriminalita roste. Kvůli tomu Davy skončí ve výcvikovém táboře, kde buď přežije, nebo bude deportována do novodobé verze koncentračního tábora.

Abych byla upřímná, většinu děje vám prozradí anotace. Příběh měl velký potenciál, přímo z něj dýchalo, že bude depresivní, plný napětí, příkoří a akce… Bohužel, první zmatek nastal, jakmile člověk přečte začátek. Vše vidíme z pohledu Davy, napsané v přítomném čase – ale to není zase tak velká vada. Horší bylo, že hned zpočátku se ocitneme na střední škole, kde Davy, dokonalé dítě, okatě flirtuje se svým přítelem na školní chodbě a rozebírá typické holčičí věci. Laškování je věnováno bezpočet stran a člověk má dojem, jestli nesáhl po jiném žánru. Obrnila jsem tedy své nervy a četla dál.

Naštěstí, kolem sté strany se začalo něco pořádného dít. Davy měla pozitivní krevní test na HTS, vyloučili ji ze školy, rodina a přátelé se od ní distancovali. A právě od téhle části se mi zdálo, že to na chvíli autorka vzala za správný konec. Velmi dobře vykreslila napětí, křivdy a lidskou krutost. Atmosféra z této části knihy přímo dýchala a čtenář jen čekal, co dalšího bude muset Davy vytrpět, a jak se s tím vyrovná.

Příběhem se vine silná milostná linka s dalším nositelem HTS genu, Seanem. Bohužel se na ni autorka zaměřuje mnohem více než na aktuální děj, ze kterého se dalo vykřesat mnohem víc. Takhle je spousta stran zaplněná toužením, které nemůže být naplněno, protože Davy se bojí, že někde uvnitř ní samotné je vrah.

Poslední část knihy měla být akční, hrdinové se dostali do výcvikového tábora. Jenže ani tady na mě Nevítaní neudělali valný dojem. Davy tu působí jen jako naivní holčička, která se snaží všem zavděčit – hlavně trenérům a dozorcům – a zároveň touží po Seanovi, ale vyhýbá se mu. Takové chování je známo z mnoha romantických knih – chci tě, ale nemůžeme být spolu, protože bych ti mohla ublížit / mohl bys mi ublížit.

Knihu doplňují rozepsané SMS zprávy, novinové články a různé rozhovory. Zřejmě proto, aby měl čtenář ucelený pohled na situaci, ale musím říct, že mě povětšinou rušily.

Nevítaní jsou první knihou v roce, která mě takovým způsobem zklamala. Styl vyprávění ani ubrečená hrdinka mi nesedly. Možná jsem očekávala moc – vraždící gen a selekce? To přímo volalo po akci a napínavém ději. Dostalo se mi ale jen naříkání jedné dívky a vše ostatní spíše působilo jako nevýrazná omáčka.

Pokud vám nevadí přehršel sladké romantiky, zasazené do světa bezpráví, mohli by vám Nevítaní sednout více než mně.

Verdikt:

dagon hodnocení 20

nevitaniNázev: Nevítaní

Autor: Sophie Jordanová

Série: Nevítaní #1

Nakladatel: CooBoo

Počet stran: 320

Rok vydání: 2014

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Petra "Dragita" Machová

Lásku k psanému slovu v ní probudily knihy Stephena Kinga a J. R. R. Tolkiena. Dragita má ráda fantasy, young adult literaturu a nepohrdne ani sci-fi. Během let se od čtení poutavých příběhů pustila i do psaní vlastních světů. Zatím má na kontě první úspěch s povídkou Osudová chyba, která vyšla v knižní podobě spolu se stejnojmennou novelou Posledná Pozemšťanka u nakladatelství Hydra. Dragita je v hloubi duše i velký filmový a seriálový fanda. Mezi její oblíbené filmy patří X-Men, Avatar nebo seriály Teen Wolf a The Big Bang Theory. Také má velmi ráda animované filmy, jakým je třeba Jak vycvičit draka. Ve volném čase kreslí tužkou a učí se digitální kresbě.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.