Na klasiku se občas vyplatí počkat – The Ghost in the Shell

O The Ghost in the Shell se velice často mluví jako o cyberpunkové klasice. Vezmeme-li v potaz, že vyšla poprvé již v roce 1991, tak si toto označení právem zaslouží. Obsahuje větší než malé množství robotů, technologických vymožeností a různých verzí kyborgů. A hrdinové jsou tu často nejen na okraji společnosti, ale také na hraně zákona.


Major Kusanagi patří k elitní jednotce zvané Sekce 9, která má za úkol bojovat s terorismem. V (dnes již nedaleké) budoucnosti o takovéhle jedince stále není nouze (a už před těmi bezmála třiceti lety byly ve hře Sýrie, Izrael a Írán…) takže se Sekce 9 musí setsakra ohánět, aby udržela vrchní představitele Japonska a prominentní občany v bezpečí. Ale ne vždy jde všechno podle plánu, jak se můžete přesvědčit během několika případů, kterým Sekce 9 čelí…

Této mangy se nemusí bát ani ti čtenáři, kteří s tímto médiem nemají zkušenosti. Kniha stojí samostatně, takže je vhodná i pro začátečníky. Na druhou stranu je třeba dodat, že kapitoly, které představují jednotlivé případy vyšetřované hlavní hrdinkou a její partou, působí trochu roztříštěným dojmem. Je nám osvětlena trocha politického pozadí, dojde nám, že někdo proti někomu kul pikle, major Kusanagi se s někým seřeže, aniž bychom v první chvíli tak úplně věděli proč, a šmitec. Některým čtenářům by mohla vadit absence ústřední linky, která by jednotlivé kapitoly propojila. Na první pohled se tak může zdát, že dílčí epizody slouží spíše jako prostředek k představení světa, jeho politiky a boje s terorismem, které tu figurují jako hlavní motiv, kolem něhož se vše točí. Shirow Masamune tu také párkrát nadhodí filosofickou otázku, kdy stroj přestane už být strojem a co dělá člověka člověkem (ačkoliv toto téma mnohem více a hlouběji rozebíral ve své předchozí manze Appleseed). Morální dilemata a (ne)správnost jednání se promítá do rozhodování všech hrdinů, nejvíce je to pak znát v posledních dvou kapitolách, které spolu úzce souvisí a mají pořádné grády, i co se týče psychologie hrdinů.

The Ghost in the Shell je vícevrstevné vyprávění a pro jeho pochopení je třeba alespoň dvojího čtení, jinak hrozí, že si odnesete akorát lehce WTF pocit. Svět, který tu Masamune představuje, je velice komplexní, ale kvůli tomu také hodně komplikovaný. Tato manga patří navíc jednoznačně mezi ty ukecané – setkáte se tu s celou řadou nových pojmů a politicky složitých situací. Je tedy náročná na pozornost a hrozí, že během prvního čtení vám toho spousta unikne. Druhé čtení pak může vnést světlo do celé řady dějových zvratů. (A také vám pomůže se lépe orientovat v nesčetných autorových poznámkách, které umístil, kam se jen dalo…).

Kresba je jasně devadesátková. Pokud čekáte dnešní líbivou manga kresbu, budete asi trochu zklamáni. Hemží se to tu ostrými liniemi a složitým šrafováním. Některé panely jsou velice detailní a nad jejich propracovaností nejde nežasnout. Většina jich je bohatě zaplněna a málokdy najdete některý s obyčejným, jednobarevným pozadím. Potěší také absence výraznějších dodatečných digitálních zásahů právě například v podobě nakopírovaného, nudného pozadí nebo automaticky vybarvených ploch. Přidanou hodnotou jsou pak beze sporu plnobarevné části jednotlivých kapitol. Zajímavým na nich shledávám také to, jak v závislosti na tom, zda kapitolu uvádějí nebo zakončují, panely postupně do barvy vplouvají, nebo z nich naopak postupně mizí, až přechází v tradiční černobílou kresbu.

The Ghost in the Shell představuje náročné čtivo, zároveň by ale mohla být dobrým startem pro ty, kteří ještě s mangou neměli tu čest. Najdete tam sympatické postavy, trochu humoru, spoustu akce a politických machinací. To vše v až přetechnizovaných kulisách s hutnou atmosférou, ze které musí mít radost nejen zarytí scifisti. A i když možná příběh nesplňuje přesně to, co byste od něj čekali, stojí za pozornost.

70 %

Název: The Ghost in the Shell
Kresba: Shirow Masamune
Scénář: Shirow Masamune
Překlad: Anna Křivánková
Nakladatelství: Crew
Počet stran: 352
Rok vydání: 2017

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Zuzana "Daletth" Hartmanová

Daletth začala číst fantasy v poměrně útlém věku a tato vášeň jí vydržela až dodnes. Není tedy divu, že postupně nezůstalo jen u čtení, ale začala psát i vlastní příběhy. Kromě starších (a starých) textů, které můžete najít na jejích stránkách, jí v roce 2017 vyšla kniha "Noční labuť" u nakladatelství Gorgona Books. Mimoto získala v roce 2016 druhé místo v soutěži Vidoucí za postapokalyptickou arcanepunkovou povídku "Požírač blesků". V mezičase mezi psaním se stala redaktorkou magazínu MFantasy, kam psala několik let, než se nakonec rozhodla, že chce vlastní stránky. Jak je jejím zvykem, šla hlavou proti zdi a spolu s dalšími lidmi založila tento web.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.