Mycelium III: Neodvratný Pád do temnot

Lucas Hildebrandt si promluvil s Loděmi. Stal se na okamžik součástí jejich Sdíleného vědomí. A už se to nedá vzít zpět. Kvůli tomu má o Lucase zájem stále větší počet stran, které se ho různými intrikami snaží přetáhnout na svoji stranu – Gerdánci, Össeané, Lodě nebo Fomalhiwan. A Lucas se může spolehnout na to, že nikdo z nich s ním nemá čisté úmysly. Ke komu se nakonec přidá, komu uvěří… nebo podlehne urrümaë?

Třetí složka Pětice

Recenze na každý další díl ságy Mycelium se mi píše o něco hůř než ta předchozí. Není to tím, že by se snad snižovala kvalita textu, to ať vás ani nenapadne! Je to dáno spíše tím, že si nejsem jistá, co říci, abych nevyzradila příliš mnoho, ale zároveň se neopakovala.

Pád do temnot je prostředním dílem série, nedojde zde tedy ještě k závěrečnému „střetu“, ale jak se zdá, už se nám představí všechny figurky na šachovnici – alespoň v to doufám, protože i tak je to pěkně nabitá partie.  Dozvíme se zde hodně o minulosti, díky čemuž rozpleteme řadu drobných příběhových nitek, které teď krásně zapadají do celkového myceliálního reliéfu série, a pomáhají v něm pevně utvářet výsledný vzor. Dalo by se říci, že Pád do temnot zatím uspokojuje spoustu čtenářských otázek – nejen o Lucasově nemoci, ale i o vztazích mezi jednotlivými postavami. Mnoho aktérů našeho dramatu má společnou minulost, která má na současnost velký vliv. Nemluvě o tom, že se poodhaluje i rouška toho, kdo se s kým spolčil a za jakým účelem. To ale neznamená, že by se kolem Lucase nadále nevršily lži a intriky – naopak jich je ještě více než doposud, takže doporučuji věnovat textu opravdu pozornost. A v pozadí se vynořuje cosi temného, zlovolného a neuvěřitelně mocného. Spodní proud, který byl cítit v předešlém dílu, kdy se vás zmocňoval pocit, že je vám něco zamlčováno, že vám uniká jakási drobnost…, v Pádu to temnot pěkně zbytní a stane se z něj dravá řeka.

Proměny v průběhu času

Hodně jsou cítit také změny jednotlivých charakterů. Ne že by se snad postavy přímo měnily, ale v jejich chování jsou drobné nuance, díky čemuž se ve vás silně přelévají sympatie. To se mi na textu, mimo jiné, opravdu líbí. Není dáno od začátku, komu máte fandit, kdo je dobrý a kdo zlý, protože nikdo takový v knize vlastně není. Většinu postav stále dokážete pochopit, to není problém, ale jejich chování už vám může opravdu lézt na nervy. Například k Pinky jsem ztratila po tomto dílu opravdu většinu respektu, a doufám, že si svou reputaci ještě napraví.

Vilma Kadlečková nám dává ve třetím dílu své rozsáhlé trilogie jasně pocítit, že to nejlepší nás teprve čeká a bude parádní trip. Zatím můžeme jen cítit beznaděj, věřit lžím, a doufat v to, že to celé nakonec přece jen nějak dobře dopadne. A mimoto také dává nový význam spojení „mít brouka v hlavě“.

Verdikt:

dagon hodnocení doporucuje

myceliumNázev: Pád do temnot (Mycelium III)

Autor: Kadlečková, Vilma

Nakladatelství: Argo

Počet stran: 417

Rok: 2014

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Zuzana "Daletth" Hartmanová

Daletth začala číst fantasy v poměrně útlém věku a tato vášeň jí vydržela až dodnes. Není tedy divu, že postupně nezůstalo jen u čtení, ale začala psát i vlastní příběhy. Kromě starších (a starých) textů, které můžete najít na jejích stránkách, jí v roce 2017 vyšla kniha "Noční labuť" u nakladatelství Gorgona Books. Mimoto získala v roce 2016 druhé místo v soutěži Vidoucí za postapokalyptickou arcanepunkovou povídku "Požírač blesků". V mezičase mezi psaním se stala redaktorkou magazínu MFantasy, kam psala několik let, než se nakonec rozhodla, že chce vlastní stránky. Jak je jejím zvykem, šla hlavou proti zdi a spolu s dalšími lidmi založila tento web.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.