Mike Carey ukazuje sílu psaného slova

19.11.2015    Josef Šrámek    Komiksy / Literární brána

Mike Carey patří mezi známá jména komiksové branže už i u nás. Jeho série Lucifer sklízí úspěch srovnatelný s Gaimanovým Sandmanem (na něhož ostatně navazuje) a své kvality prokázal i na příbězích Johna Constantina. Nejnovější zářez Mikea Careyho v češtině se jmenuje Mezi řádky – a popravdě představuje docela oříšek.


1

Mezi řádky byly českým čtenářům představeny v loňském ročníku magazínu Crew a své publikum si zjevně našly, soudě podle toho, že vyšla první souborná kniha. Nebo nakladatelství Crew prostě Careymu věří. Úspěch jeho nové série totiž rozhodně není sázkou na jistotu.

Mike Carey ve spolupráci s kreslířem Peterem Grossem (čili tým, který se osvědčil již v Luciferovi) představuje příběh Toma Taylora, syna známého spisovatele žánru fantasy Wilsona Taylora, který se proslavil řadou knih o mladičkém čaroději Tommym Taylorovi. V současnosti je ale nezvěstný. Jeho syn Tom zatím zastupuje otce na conech a setkáních s fanoušky. Jednoho dne však fádní rutinu naruší dotaz z publika. Otázka, která zpochybní samu identitu Toma Taylora, pak odstartuje dění, které promění dosud poklidný, až nudný život našeho hrdiny k nepoznání. Tom se přes noc stane terčem nenávisti ctitelů díla svého otce a zároveň je sám zavalen pochybnostmi. Vydává se proto po stopách svého dětství i stopách svého tajemně zmizelého otce.

3Ve stručném nastínění obsahu je patrný možný zádrhel, který činí z novinky z pera Mikea Careyho loterii. Tommy Taylor je nepokrytou aluzí na Harryho Pottera, což může vyvolat negativní reakci jak příznivců, tak odpůrců díla J. K. Rowlingové. Nebylo by skutečně tak těžké odbýt po prvním čtení Mezi řádky jako potterovskou vykrádačku. Důležité je tu ovšem právě to první čtení. Alespoň první kniha Mezi řádky se totiž nese ve výrazně pomalém duchu. Carey zvolna splétá atmosféru, polehoučku představuje Toma a skutečně jen minimálně poodtahuje oponu a dává nahlédnout do zákulisí. Čtenář tak skutečně musí číst mezi řádky a všímat si roztroušených odkazů a vodítek. Které mu nadto Mike Carey servíruje v zásadě hlavně v samotném závěru, kdy opouští Toma a obrací svou pozornost daleko do minulosti, aby ukázal, jak hluboké jsou kořeny aktuálního dění.

Sám jsem Mezi řádky četl třikrát. První dojem nebyl příliš příznivý, dvouměsíční periodicita magazínu Crew ucelenému vnímání příběhu nenahrávala a Mezi řádky jsou zrovna komiksem, kde zdánlivý detail může hrát významnou roli. Následná dvě čtení souborného vydání ovšem mé vnímání série proměnila. První kniha představuje pouhé obsáhlé expozé, obsahuje ovšem dost indicií k tomu, aby mohl člověk (zvláště po zkušenosti se sérií Lucifer) věřit, že Mike Carey opět nezklame a onu zdánlivou vykrádačku obrýleného bradavického čaroděje záhy naplní zajímavým a chytlavým obsahem. Poslední sešit je jasným mrknutím autora směrem ke čtenářům (kteří ještě vydrželi). V záplavě superborců ve spandexu představuje Mezi řádky příjemné osvěžení a domnívám se, že příznivci náročnějších komiksů jako Sandman, Lucifer, Bažináč nebo (s jistou mírou tolerance ve srovnání) i Mýtů budou spokojeni. Mike Carey a Mezi řádky si rozhodně zaslouží dostat šanci.

doporučuje

 

mezi řádky cover

Název: Mezi řádky

Kresba: Peter Gross

Scénář: Mike Carey

Překladatel: Petr Kotrle

Nakladatel: CREW

Počet stran: 144

Rok: 2015

 

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Josef Šrámek

Josef Šrámek světlo světa spatřil ve stejném roce jako Miliusův Barbar Conan. Asi už tehdy byly kostky vrženy. K fantastice se dostal prostřednictvím nudy ve školních škamnách, krácené hraním Dračího doupěte, dalším iniciačním zážitkem pak bylo setkání s jistým urostlým Cimmeřanem. Po R. E. Howardovi, L. De Campovi a L. Carterovi pak už rychle za sebou následovalo seznámení se s J. R. R. Tolkienem. A. Sapkowskim, R. E. Feistem, D. Eddingsem a D. Gemmellem, čímž bylo o preferencích definitivně rozhodnuto. S ohledem letité okouzlení historií vždy inklinoval spíš k fantasy než sci-fi, knihy I. Asimova, F. Herberta nebo P. Andersona ovšem uznává také. Neopovrhne ani fantastikou domácí, ujít si nenechá především knihy J. Červenáka, L. Medka, J. Hlávky, V. Šlechty, Š. Kopřivy, dopustit nedá na Kulhánkův Noční klub, Kladivo na čaroděje, Malazské univerzum a – jak jinak – světy H. P. Lovecrafta J V poslední době ale holduje především komiksu, k němuž ho přivedli R. Kirkman, J. Hill, F. Miller, M. Mignola a A. Moore.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.