Mezi dvěma světy – Náhled do světa autorů a jejich postav

Mezi dvěma světy, kniha, skrývající dva příběhy, které nakonec nejsou tak odlišné, jak se zdá. Scott Westerfeld nám předkládá osudy spisovatelské duše a její literární postavy.

Darcy sotva dokončila střední školu, přesto už má smlouvu na knihu. Přepisování však stojí hodně sil, zvláště, když si nakladatel přeje šťastný konec. Darcy je z domu prvně, takže ji New Yorkem provází její kamarádka, spisovatelka a později i životní láska Imogen. Společně se věnují svým románům, dumají nad názvy svých děl, nebo zjišťují, že sdílení fantazie má svá úskalí.

Druhá linka děje se věnuje Darcyině young adult románu Zásvětí. Hlavní postava, Lizzie, pronikla do šedivého světa mezi životem a smrtí a potkala tu svého muže snů. Indického pána smrti, průvodce duší, Jamarádže. Mezi oběma přeskočí jiskra. Jenže v zásvětí existují i predátoři, a kdyby se tu Lizzie ztratila, její tělo zmizí a ona se nebude moci vrátit mezi živé. Přesto ji její bezbřehá zvědavost žene hlouběji do zásvětí, což nenávratně změní jak Lizziinu duši, tak její fyzické tělo.

mezi dvěma světyScott Westefeld si tu opravdu pohrál s dějem, ale postavy se mi všechny zdály podobné a ploché. Jsou naivní, tajnůstkářské, hodné nebo bojácné. Jen velmi málo se odlišují a podrobnosti z jejich života nebo minulosti se dozvíme okrajově. Jako by autor snad chtěl načrtnout pouze základní rysy svých hrdinů. Darcy žije ve svých snech, Lizzie se chce objímat s Jamarádžem a on ji od sebe odhání, protože nechce Lizzie ukázat tajemství smrti.

Většina protagonistů tu měla podobná jména – Jama(rádž), Jami a Jamia. První dva pocházeli z Indie před 3000 lety, třetí je běloška z USA 21.století. Možná to byl záměr, možná ne. Přesto se autorovi povedlo děj v první polovině knihy skvěle popsat. Měl spád, energii a správnou dávku napětí. Zásvětí je velmi zajímavé místo a Scott Westerfeld nám ještě neukázal všechny taje – což mě na druhou stranu mrzí.

Scott Westerfeld v dějové lince Darcy skvěle zaznamenal dilemata spisovatele, včetně tvůrčích bloků a literárních akcí. Bohužel mi však připadalo, jakoby děj knihy jen klouzal po povrchu. Autor nám překládá příběh, nakousne spoustu věcí, ale nedotáhne je do konce. U young adult části zase předpokládá, že se čtenář nebude na nic ptát. Proč se 3000 let starý pán smrti jen tak zamiloval do pubertální holky? Proč nechce Lizzie ukázat, jak ovládat nové schopnosti, když je stejně objeví i bez jeho pomoci? Samozřejmě s horšími důsledky pro všechny. Není tu také ani jediná ukázka Jamarádžovy moci – přesto se jej predátoři obávají. Nebo také změna v osobnosti samotné Lizzie – udála se během odstavce a nepřišla mi přirozená.

S poslední stránkou jsem si připadala, že mi příběh nic nedal, že uplynul, zanechal za sebou jen otázky a zvláštní prázdno. Když už se objevilo zajímavé téma – třeba tvoření vlastních míst v Zásvětí – autor jej pustil a šel dál. Nechal čtenáře tápat. Možná jsem čekala, že autor nějak propojí obě dějové linky, dodá tomu kousek tajemna. Jenže se nic nestalo. Děj se sice plynule a příjemně četl, ale byl naprosto předvídatelný a ke konci nudný. Zarazilo mě, že autor ukončil knihu ještě před tím, než jeho spisovatelka Darcy knihu vydala. Sotva obdržela zkušební výtisk, Mezi dvěma světy končí a čtenář si může domyslet, co se dělo dál. A přitom se celá kniha točila kolem vydání Zásvětí, dokonce se na pěti stech stranách dívka nervuje, že nemá napsaný a pojmenovaný druhý díl. Ani rozlousknutí tohoto oříšku se nedočkáme.

Mezi dvěma světy je pro mě rozporuplná kniha. Na jedné straně skvělý styl, spád, napětí a vynikající nápady. Na straně druhé obyčejné charaktery a neúplný děj. Připadalo mi, že autor všechnu gradaci nacpal do první poloviny a zbytek nechal vyšumět.
Pokud hledáte oddechové čtivo u kterého zažijete i chvilky napětí, Mezi dvěma světy je právě pro vás. Nové myšlenky a nápady potěší. Nepřemýšlejte však moc nad dějem a nechte se vést stránku za stránkou.

70

scott

Název: Mezi dvěma světy

Autor: Westerfeld, Scott

Překladatel: Jana Jašová

Nakladatel: CooBoo

Počet stran: 488

Rok: 2015

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Petra "Dragita" Machová

Lásku k psanému slovu v ní probudily knihy Stephena Kinga a J. R. R. Tolkiena. Dragita má ráda fantasy, young adult literaturu a nepohrdne ani sci-fi. Během let se od čtení poutavých příběhů pustila i do psaní vlastních světů. Zatím má na kontě první úspěch s povídkou Osudová chyba, která vyšla v knižní podobě spolu se stejnojmennou novelou Posledná Pozemšťanka u nakladatelství Hydra. Dragita je v hloubi duše i velký filmový a seriálový fanda. Mezi její oblíbené filmy patří X-Men, Avatar nebo seriály Teen Wolf a The Big Bang Theory. Také má velmi ráda animované filmy, jakým je třeba Jak vycvičit draka. Ve volném čase kreslí tužkou a učí se digitální kresbě.

komentáře 2

  • Dragita 12.11.2015na23:31

    Ano, Austen jako vyšitá. Však to v knize Darcy řešila, že si toho nevšimla, ale že už Lizzie nepřejmenuje, protože pak by pro ni vždy byla jen jako by dvojník, jako by přestala existovat… což jako autor plně chápu. 😉 Mně spíš vadily ty „J“ jména. Různé doby, kultury, ale stejná jména 😀

  • Dragilia 12.11.2015na23:15

    Zdá se mi to, nebo jména hlavních postav skutečně odkazují k Jane Austen? 0:-)

    Obdobné pocity z knihy (část vybroušená, však ne vždy využitá – část, no… raději nezmiňovat) jsem měla i z jiného autorova díla – z příběhu Oškliví. Ale stejně mě to neodradilo. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.