Královna stínů zcela rozdrtila Dědičku ohně

10.1.2017    Vendula Kreplová    Knihy / Literární brána

Po unylém třetím dílu Dědička ohně Aelin znovu přichází, aby ukázala, že ještě neřekla poslední slovo. Tam kde předchozí část stagnovala a donekonečna se pitvala v pocitech postav, nyní přichází na řadu akce a intriky, přesně tak, jak to čtenáři série Skleněný trůn od Sarah J. Maas mají rádi.


Aelin se vrací zpět do Zlomuvalu ovládaného zlým králem a naposledy musí zaujmout identitu Celaeny Sardothien – nelítostné bývalé nájemné vražedkyně. S čímž nemá problém, protože ve městě se stále pohybuje dost lidí, kteří jí v minulosti překazili plány či jinak znepříjemnili život. Aelin chce porazit krále jednou provždy… aby to však dokázala, nezbývá jí než využít každou pomoc, která se jí nabízí, a ani to možná nemusí stačit.

Královna stínůKrálovna stínů zaujme sympatickou realističností, s jakou vykresluje jednotlivé postavy, což v YA moc často nevidíme. Jistě, Aelin ještě nepřekročila dvacítku, ale když vám jde po krku spousta nepřátel, nestrávíte celé dny fňukáním nad tím, jestli milujete toho nebo tamtoho krásného mládence (a že se jich kolem ní motá hned několik). Což neznamená, že by se v knize nenašel prostor pro romanci a lehkou erotiku. Jen tentokrát není hlavním tématem.

Tím se stává boj proti králi. Maas si naštěstí uvědomila, že neustálé akční scény by čtenáře za chvíli unavily, tak je obratně prokládá poklidnějšími okamžiky. I během nich lze ale stále cítit napětí skrývající se pod povrchem. Aelin spolu se svými nejbližšími spolubojovníky Jeřábem a Aedionem kuje jednu intriku za druhou, aby dosáhla cíle. Což z ní nejen činí sympaticky inteligentní a vynalézavou hrdinku, ale také slouží jako občasný zdroj humoru v jinak vážně pojatém příběhu.

Oproti Dědičce ohně dochází i k rozvoji postav. Aelin si konečně plně uvědomuje své schopnosti a nebojí se s nimi pracovat (i když je po většinu knihy od nich odříznuta). Stejně tak se proměňují vztahy mezi jednotlivými hrdiny a dočkáme se představení několika lidí, o nichž se předtím v sérii pouze hovořilo. Největší pozornost z nich na sebe strhne šéf nájemných zabijáků, Aerobynn, který by si možná zasloužil ještě víc prostoru, než se mu dostalo.

Pár chyb se samozřejmě najde, kniha není ani zdaleka dokonalá. Z plynulého čtení ruší příležitostné překlepy. Na úrovni vyprávění se objeví pár klišé a nejde popřít, že některé pasáže postrádají náboj vlastní zbytku příběhu. Celkově se však román čte rychle, čemuž napomáhá autorčin styl psaní – hodně dialogů, krátké kapitoly často zakončené cliffhangerem, což čtenáře motivuje hned se pustit do další. Finále samotné pak působí lehce přemrštěně. Dlouho otevřené dějové linky nicméně uzavírá uspokojivě a ve stejnou dobu si ponechává dost materiálu pro pokračování.

V rámci YA literatury jde o velmi dospělý román, který bez větší újmy na zdraví mohou přelouskat i čtenáři, kteří jinak tomuto žánru příliš neholdují. Královna stínů je svižné a inteligentní čtení se sympatickou hrdinkou, která si uvědomuje, že válka se bez obětí neobejde, a ke světu kolem sebe přistupuje realisticky. Snad si tedy Maas slabou chvilku vybrala se třetím dílem a pátá část si udrží stejně vysokou úroveň jako Královna stínů.

80 %

Název: Královna stínů
Série: Skleněný trůn
Autor: Sarah J. Maas
Překlad: Ivana Svobodová
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 653
Rok vydání: 2016

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.