Gunsmith Cats – Duo lolitek loví lidi

Rally miluje rychlá auta a střelné zbraně. Pokud někdy měla nějaký milostný vztah, pak nejspíše s Čézetou 75. Minnie May je nymfomanka se zálibou ve výbušninách. Když to tahle dvojka dá dohromady, je jasné, že se na světě rázem ocitá nejlepší tým lovců odměn.

GC - auta

Minnie May a Rally nás provázejí řadou svých případů. Většina z nich je krátkých a epizodních, ale zároveň na sebe některé z nich částečně navazují – odkazují na události z předešlých zakázek nebo se v nich vyskytují stejné postavy. Tyto charaktery doplňují ústřední dvojici a dělají celý ansámbl pestřejším. Už teď nám může být jasné, že některé z těchto hrdinů potkáme i v dalším dílu, a je zřejmé, že se nám tu pěkně promíchají vztahy.

I když jsou Gunsmith Cats primárně akční jízdou, kde se nešetří střelnými zbraněmi, rychlými auty a hantýrkou, řeší se tu hodně právě i osobní roviny příběhu. Především mezi Minnie a Rally, jsou občas situace dost vyhrocené a nezřídka se stává, že to má negativní vliv na misi. Obě protagonistky mají svým způsobem pravdu a je těžké si v tomto směru najít favoritku. I když se hádky vždy nějak vyžehlí, myslím si, že je jen otázkou času, než jejich vzájemné třenice přerostou únosnou míru.

Japonci mají svoje úchylky na malé holčičky, což je jasně cítit i zde. Obě protagonistky jsou mladé, i když už věku lolitek skoro odrostly, a sama Minnie vězí až po uši v pletkách s mužem, který by mohl být hravě jejím otcem (nemluvě o dalších, poněkud nezdravých aspektech tohoto vztahu). Keniči Sonoda dokázal zkombinovat hned několik prvků, které máme v japonských komiksech rádi: akční jízdu (plnou odborných termínů a názvů zbraní, pro které má autor sám slabost), roztomilé hrdinky, které občas někdo musí vytáhnout z průšvihu, ale zároveň se dokážou ohánět, a samozřejmě sex.

 GC - akce

Co se týče samotné kresby, je na ní vidět, že je trochu jiná než současná výtvarná tvorba. Má ostřejší linie a méně detailů. Vzhledem k tomu, že se většina příběhu odehrává ve zběsilém tempu, není absence detailů na škodu. Akorát by odpoutávaly pozornost od důležitějších věcí, které se v panelech dějí. Na starší datum kresby poukazují i drobnosti, které se dnes tolik nevyužívají, jako jsou náznaky brady v podobně „lesklých“ trojúhelníčků nebo nápadně zvýrazněné části obličeje (nos, brada, …). I když je kresba úsporná, dokáže patřičně navodit atmosféru. Velkým plusem je to, že Keniči Sonoda opravdu dbá na to, aby kresba dějově seděla, takže nečekejte žádná záhadně rychlá uzdravení, nebo nepochopitelně dorostlé vlasy – jsou to příjemné drobnosti, které dopomáhají vytvářet celkový dojem. Díky jisté strohosti zůstávají i akční scény velice přehledné a neztratíte se v nich – Sonoda má cit pro vyjádření pohybu v panelech. Nemluvě o tom, že kresba, v níž není nadměrně využíváno digitálních prvků, je v dnešní době vítaným osvěžením.

Gunsmith Cats vychází u nakladatelství CREW jako omnibus, takže se připravte na to, že si domů z krámu ponesete pěkný špalek. Je to ale dobrý tah – krátké kapitoly sice navozují slušné tempo, ale takhle je jedna dějová linie, alespoň zdánlivě, ukončena, což je čtenářsky vstřícné. Takže jsme si díky tomu mohli vychutnat pořádný nářez pěkně najednou a ne jen jako běžnou jednohubku, kterou většina mang představuje.

I když se Dagon trochu přehmátl v žánru, musí uznat, že Gunsmith Cats jsou opravdu povedenou akční řeží, které by měla být věnována patřičná pozornost.

Verdikt:

dagon hodnocení 80

GC - cover

Název: Gunsmith Cats

Kresba: Keniči Sonoda

Scénář: Keniči Sonoda

Překlad: Anna Křivánková

Nakladatel: CREW

Počet stran: 460

Rok: 2015

CREW logo gif

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Zuzana "Daletth" Hartmanová

Daletth začala číst fantasy v poměrně útlém věku a tato vášeň jí vydržela až dodnes. Není tedy divu, že postupně nezůstalo jen u čtení, ale začala psát i vlastní příběhy. Kromě starších (a starých) textů, které můžete najít na jejích stránkách, jí v roce 2017 vyšla kniha "Noční labuť" u nakladatelství Gorgona Books. Mimoto získala v roce 2016 druhé místo v soutěži Vidoucí za postapokalyptickou arcanepunkovou povídku "Požírač blesků". V mezičase mezi psaním se stala redaktorkou magazínu MFantasy, kam psala několik let, než se nakonec rozhodla, že chce vlastní stránky. Jak je jejím zvykem, šla hlavou proti zdi a spolu s dalšími lidmi založila tento web.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.