Dvojrecenze Gantz 16 / Tokijský ghúl 4

Už nějaký čas jsem přemýšlela nad tím, jak pojmout recenze na mangy, které vycházejí v sérii a o nichž už toho tady bylo řečeno dost a dost. Přeci jen příběh se většinou v takto rozsáhlých sériích pohybuje spíše pomalejším tempem, kresba se nijak zvlášť nemění…, přesto by byla škoda neupozornit na to, co u nás vychází, a jaké to vlastně je. A tak jsem se rozhodla sepsat vždy jakousi dvojrecenzi… A jelikož ve stejné době vychází Gantz i Tokijský ghúl, padlo to tentokrát na ně.


Gantz 16

Předchozí svazek končil poměrně napínavě ve chvíli, kdy se Gantzova parta rozdělila na dva tábory – jedni se rozhodli pomoci Keiovi chránit Tae, ti druzí ji chtěli odpravit. V tomto dílu se tak nesetkáme s mimozemšťany, ale ponoříme se do boje mezi jednotlivými členy skupiny. Hodně se tu tedy přetřásá morálka. Hiroja Oku sice nejde kdovíjak do hloubky a nedělá ze své akční řeže psychologické drama, přesto tím své vyprávění trochu ozvlášťňuje. Již dříve toto téma naťuknul a nyní se k němu vrací. Podle všeho se mu ale tentokrát bude věnovat přeci jen o něco víc. Z Keie se během prozatím vydaných svazků stal konečně hrdina, kterému dokážete fandit. Změnil se z nadrženého, sobeckého spratka na vůdce, kterému záleží na ostatních. A nyní má ještě větší motivaci než kdy dřív, aby Gantze porazil v jeho vlastní hře. Opět tu maličko poodhalíme to, jak si záhadná černá koule vybírá své budoucí pěšáky, a zároveň tím možná dostáváme i malou nápovědu pro výběr obětí, nyní už nejen z řad mimozemšťanů.

Autor se tu, z poměrně pochopitelných důvodů, nevěnuje tématu upírů, které nadnesl již dříve a zdálo se poměrně stěžejní. I když pochybuji, že se jednou bitkou s nimi vše vyřešilo, nijak zvlášť mi nechybí – linie s nimi nebyla příliš zajímavá. Možná proto od ní Hiroja Oku upustil. Spíš se ale domnívám, že se krvesajové ještě v budoucnu ukážou, až to budeme nejméně čekat. Nyní ale vyhlížím další svazek se zvědavostí, zda Hiroja Oku bude pokračovat v nastaveném směru.

 

Tokijský ghúl 4

Celým Tokiem otřásla vražda jednoho z inspektorů z úřadu pro potírání ghúlů, posměšně nazývaných Holubice. Nejen lidé, ale i samotní ghúlové nevědí, co si o tom myslet. Navíc někdo viděl Kanekiho bojovat s druhým inspektorem a nyní mu všichni přičítají kredit za smrt jedné z Holubic. Sám Kaneki je z toho poměrně nesvůj, ale nepolevuje ve své snaze zlepšovat se v bojových dovednostech i ve znalostech nového světa, kam nyní patří. Což ho zavede do nezáviděníhodných situací – obzvlášť když upoutá pozornost nechvalně proslulého ghúla přezdívaného Labužník.

Poté, co se stalo na konci předchozího svazku, jsem očekávala nějakou odvetnou akci Holubic. Sui Išida se sice snaží navodit atmosféru nekompromisního honu na ghúly, ale ten, ať se odehrává kdekoliv, prozatím nepronikl až k našim hrdinům. Ti se tak starají o své problémy – ať už jde o příliš zvědavé přátele nebo ukrývání uprchlíka. Autor do vyprávění vložil pár letmých situací, které určitě budou mít význam do budoucna, ale pro daný svazek nejsou nijak klíčové. První polovina knihy tak působí poněkud nekonzistentně a vyvolává dojem, že se nic neděje a příběh přešlapuje na místě. To se zlepší v druhé části, která je daleko akčnější a především se v ní vrací mrazivá atmosféra, na kterou jsme si mohli zvyknout už z předchozích svazků série. I přesto ale zůstává čtvrtý díl mangy spíše dílem výplňovým, který ale dokáže spolehlivě nalákat k dalšímu čtení…

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Zuzana "Daletth" Hartmanová

Daletth začala číst fantasy v poměrně útlém věku a tato vášeň jí vydržela až dodnes. Není tedy divu, že postupně nezůstalo jen u čtení, ale začala psát i vlastní příběhy. Kromě starších (a starých) textů, které můžete najít na jejích stránkách, jí v roce 2017 vyšla kniha "Noční labuť" u nakladatelství Gorgona Books. Mimoto získala v roce 2016 druhé místo v soutěži Vidoucí za postapokalyptickou arcanepunkovou povídku "Požírač blesků". V mezičase mezi psaním se stala redaktorkou magazínu MFantasy, kam psala několik let, než se nakonec rozhodla, že chce vlastní stránky. Jak je jejím zvykem, šla hlavou proti zdi a spolu s dalšími lidmi založila tento web.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.