CREW 39 – Bude časopis pokračovat dál?

19.3.2014    Externí redaktor    Komiksy / Literární brána

crew 39 coverMáme tu předposlední číslo první nové sezóny magazínu Crew2, tedy té verze, kde jsou v každém čísle dvě kapitoly dvou vybraných sérií. Těmi prvními jsou Rex Mundia Skalpy, které se s následujícím, čtyřicátým číslem uzavřou. Tedy ony se neuzavřou série jako takové, ale uzavře se jejich první příběh. V „Crew2“ už dále vycházet nebudou, ale můžeme se těšit na další dvě nové série. K těm ale ještě v závěru. Zda u nás vyjde i zbytek sérií „Rex Mundi“ a „Skalpy“, to už záleží na tom, jak dobře se budou prodávat v knižní podobě, která by měla začít vycházet.

Třicáté deváté číslo magazínu Crew2 je opět vyznačuje tím, že textu je zde minimum. Pouze na prvních dvou stránkách se s ním setkáme ve větším množství, ale potom už následují jen komiksy, o kterých je to především. První textem je klasický úvodník, na druhé straně pak následuje popis komiksu Joker: Živě, který je součástí tohoto čísla. Jedná se spíš o krátký úvod do problematiky, abyste tušili, jak komiks vznikl a v jakém projektu.  Informativně rozhodně dobré, zvlášť ve chvíli, kdy americká vydání nesledujete hned v den, kdy vyjdou. Pak už ale následuje to, na co se já osobně vždy těším nejvíc. To jsou samozřejmě komiksy.

Nejprve čtvrtý díl ze série Skalpy. Hned na úvod na nás R. M. Guéra vyrukuje s kresbou v odstínech šedi a nějakou tou skvrnou červené. Jedná se o flashback, kterých je v tomhle příběhu, jenž se hlavně zaměřuje na ostatní postavy, nikoli tolik na Zlého Koně, celkem dost (wat!!!). Musím říct, že Guérova kresba v odstínech šedi mi sedí víc a docela rád bych v jeho provedení viděl něco noirového, a to právě i barvou. Jeho barevná kresba není špatná, ladění spíše do hnědé a okrové dává příběhu ten správný písečný a suchý nádech. Příběh se nám tentokrát trochu zastavil, aby se vyjasnili nějaké ty minulé záležitosti, které očividně budou mít důsledek pro budoucnost. Jason Aaron dokáže skvěle pojmout příběh syna a matky, kteří se odcizili, a to na pozadí sledovačky, což odcizenost do jisté míry ještě zvyšuje. Vrcholem je pak strana 21 magazínu, kde je vztah Dashiella a jeho matky jen potvrzen. Příběhově skromnější, emocionálně silné.

Skalpy si drží tempo.

Skalpy si drží tempo.

Na to, že je Rex Mundi komiksem roztahaným, kde je strašně málo slov, jsme si už docela zvykli. Pátý díl není v tomhle směru nijak jiný. Eric J je tak hlavní strůjce tohoto komiksu, na kterého se zaměřuje pozornost. On musí být tím, kdo dokáže vhodně vykreslit jednotlivé panely a jednotlivé sekvence. Nutno říct, že tohle se mu daří. Je možné sledovat jeho kresbu a pochopit, co se děje. Jenže už tak jednoduché není zjistit, kam vlastně směřuje. Zrovna v téhle kapitole jsou poměrně velkolepé panely, ten poslední je dokonce dvoustránkový a vypadá skutečně skvěle, impozantně, barokně grandiózně. Jenže se nebudete moct zbavit hlasu, který vám bude v hlavě říkat: „No a co?“ Ono to sice vypadá dobře, ale má to vlastně smysl pro příběh, anebo jde jen o efekt? Stejně tak je to i v případě muže s modrým ohněm na rukou. Ono to vypadá efektně, ale jestli to má všechno nějaký hlubší smysl, to není jasné.

Rex mundi je rozvleklejší komiks.

Rex mundi je rozvleklejší komiks.

Opět se ukazuje, jak je někdy důležité, když je příběh ukončený, což v případě posledního komiksu, Joker: Živě, platí dokonale. Tento příběh byl součástí menšího projektu „Joker’s Asylum“, což v podstatě bylo něco jako „Tales from the Crypt“. Příběhu uváděné právě Jokerem jako strážcem hrobky. Jeho vlastní příběh ho pak zachycuje ve chvíli, kdy se neočekávaně stává průvodcem televizní soutěže, kde jde o hádanky. Arvid Nelson, ano, ten samý, co píše „Rex Mundi“, zde ukázal, že mu příběh a pointa i spousta textu nejsou cizí, a tak se zase o něco zvyšují moje očekávání z pokračování série Rex Mundi. Komiks Joker: Živě dokázal správně vygradovat, a i když se zde dá tušit určitá umírněnost, která je dána i vydavatelstvím a která mi k Jokerovi nesedí, pointa je výborná a vlastně i trochu nečekaná, protože u příběhu s Jokerem má člověk pocit, že dopadne trochu jinak. Opět se ukazuje, že tyhle ukončení příběhy jsou pokaždé vrcholem nového formátu „Crew2“, tedy alespoň v případě, pokud to není příběh s Anitou, která nás čeká hned v dalším díle. Naštěstí je to její příběh poslední.

Joker rozhodně potěší.

Joker rozhodně potěší.

Musím říct, že ze všech pěti „Crew2“ v novém formátu, je tohle asi číslo, které se mi zamlouvá nejvíc. Po první kapitole, kdy se mi „Skalpy“ vůbec nelíbily, mi tahle série sedla, u Rex Mundi už jsem se smířil s tím, že se čeká. Alespoň je to vizuálně celkem zajímavé, když příběhově si to nechává všechno pro sebe. Ještě nás čeká jedno číslo s těmito dvěma sériemi, ale pak už se můžeme těšit na dvě nové. Nakladatelství Crew už potvrdilo, že Crew2 bude pokračovat, a to se sériemi Sam a Twich, kterou psal Brian Michael Bendis, a The Unwritten, kterou napsal Mike Carey. V obou případech se jedná o známá jména, a tak je jistě na co se těšit. V prvním případě je to temná detektivka, ve druhém pak mysteriózní fantasy o prolínání reality s fikcí. Snad se i tyhle série uchytí, aby se nám mohly představit i další.

Externí redaktor Martin Štefko
Tento článek se také objeví na Martinových stránkách comics-blog

Verdikt:

60

Více informací na CREW.cz

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.