CREW 38 – A zase ta Anita

20.1.2014    Externí redaktor    Komiksy / Literární brána

crew 38 obálkaCrew pokračuje v novém formátu svého magazínu a je pravdou, že to s sebou pořád nese svoje negativa, stejně jako pozitiva. V případě tohoto čísla mám pocit, že ta negativa zase trochu více nabyla na významu, což je ale dáno i tím, že „Anita“ je prostě komiks, který mě nemá čím oslovit. Bobillové se snaží prezentovat příběh o hrdince, která zaujme jedině tím, že má postavu jako Milla Jovovich, skvěle se ohání se sekerou a stejně tak skvěle ukazuje hodně ze svého těla. Ten svět, ve kterém se tahle dívčina pohybuje, by byl i celkem zajímavý, mytologie je rozpracována do hloubky, ale samotné příběhy jsou poměrně úzce zaměřené a nezaujmou každého. Přese všechno nemají čím. Ano, kresba je místy celkem úchylná, ale není to málo? Příběh stojí na tom, že se zde navštěvují podivná místa a vyskytují se podivné postavy, ale aby tohle vydalo na více příběhů… To prostě není dost.

„Anita“ je až třetím komiksem v tomto magazínu, ale ještě než se dostanete k prvnímu, čekají vás dva texty. Ten první je klasický úvodník Jiřího Pavlovského, který, co si budeme povídat, bývá tím nejvtipnějším, co některé sešity nabídnou. V tomhle případě to vlastně také platí, protože „Skalpy“, ať jsou, jak chtějí skvělé, prostě nejsou vtipné. To není urážka, to je konstatování. Za úvodníkem však následuje ještě jeden text, což je v novém způsobu vydávání „Crew2“ novinka, protože textů bylo doposud minimum. Druhý text se zaměřuje na novinku od Crew, kterou je komiksová série „Gantz“. Osobně si myslím, že je to jedna z nejlepších manga sérií, které u nás vycházejí, takže jen ať je jí věnována pozornost. Článek „Gantz“ velmi dobře představuje a myslím, že může nalákat nové čtenáře.

Úchylné to je, ale nestačí to.

Úchylné to je, ale nestačí to.

Pak už následují zmiňované „Skalpy“. Opět jednoznačně to nejlepší, co v tomto čísle najdete. Absence humoru je vykoupena tím, že je zde naprosto skvělá akční scéna, kterou bych nazval i epickou, tarantinovskou, yun-fatovskou, prostě nějakou takovou, podobnou. I když tahle scéna udělá dojem, myslím, že se to povede už flashbacku na začátku. Tentokrát to není ani tak scénářem, který sice také přišel se zajímavou vzpomínkou, ale především pak kresbou, která je doslova mrazivá. Zlého Koně jsme naposledy opustili, když vyprávěl kolegům agentům o tom, jak se chystal na jednu akci, která vypadala sebevražedně. Stojí před stodolou a uvnitř čeká jistá smrt. Tak jednoduché to ale nebude. Ve třech sešitech už se toho stalo poměrně dost a oba tvůrci pokračují v trendu zamotávání příběhu a jeho dobré gradaci. Ač mě první díl nijak nezaujal, teď jsou to „Skalpy“, na které se v „Crew2“ těším nejvíce.

Skalpy opět nezklamaly.

Skalpy opět nezklamaly.

Důvod je poměrně jednoduchý. „Rex Mundi“ prostě nebaví. Je to roztahaný příběh, kde se stále nic zásadního nestane. Ne, to bych byl nepřesný. Ono se toho vlastně děje celkem dost, ale dát si všechno dohromady ještě nemůžete. Čtvrtý díl alespoň částečně vysvětlí to, proč se některé postavy objevily v minulém dílu, na druhou stranu opět přináší postavy nové, jejichž význam pro příběh je zatím nejasný. To platí o všem, co se zde dozvíte. Něco před námi roste, ale roste to pomalu. Komiks pouze prolétnete, což jen snižuje dojem z celého díla. Jednoduše řečeno, „Rex Mundi“ je sérií, která měla vyjít jako grafický román a ne jako série na pokračování. Vzhledem k osmatřiceti dílům by to však byla skutečně pořádná bichle. Snad tomu trochu pomůže vydání knižní, protože v tomhle časopiseckém provedení po jednom sešitu prostě neuspěje. Jsem si ale jistý, že jako celek může být série dobrá.

Na konec si pak nechávám druhý rozsáhlejší text, který magazín obsahuje. Tím je článek „Komiksové milníky: Erotický uragán Barbarella“, od kterého jsem – pravda – čekal možná malinko víc, než jen obyčejné seznámení se sérií a základními dějovými liniemi, na druhou stranu i to je dost, hlavně v případě komiksu, který většina z nás zná asi jen hodně povrchně. Takhle převyprávěný dokáže zaujmout hlavně milovníky béček a podivných úchylností. Musím ale říct, že levitující žraloci, to vůbec nezní špatně. Něco málo z „Barbarelly“ už u nás vyšlo, ale myslím, že se jí hned tak nedočkáme. Je to škoda, ale zatím můžeme být rádi, že vychází to, co vychází, a že toho není úplně málo.

Rex Mundi nás moc nebaví.

Rex Mundi nás moc nebaví.

„Crew2“ v tomto formátu, v jakém je, není špatným magazínem, ale prostě ty komiksy nemusí sednout každému, a když nezaujme první díl, tak se to táhne i s dalšími pěti. Sérii „Rex Mundi“ tenhle formát nesedí vůbec, i když v něm byl vydáván i původně. Docela by mě zajímalo, jestli neuspěl jen díky brownovskému šílenství. Uvidíme, jestli tahle série u nás bude mít nějaký širší úspěch v knižní podobě. O „Skalpech“ příliš nepochybuji, přece jen, mají správně drsnou atmosféru a je to něco nového. A příběh má spád. Těším se však – a nebudu sám – až vyjde číslo „Crew2 č. 41“ a čtenáři dostanou něco nového. V příštím čísle by pak mohl potěšit alespoň Joker a jeho nový příběh.

Externí redaktor Martin Štefko
Tento článek se také objeví na Martinových stránkách comics-blog

Verdikt:

60

Více informací na CREW.cz

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.