Cesta meče – Filosofická pouť z ráje do pekla

Čen Ankor žije na místě, které by mnozí mohli považovat za ráj na zemi – všichni lidé se tu již od útlého dětství učí dovednostem se zbraněmi. V dospělosti je tak každý obyvatel Kabíru, a s ním i celého emirátu, mistrem své rodové zbraně. V ulicích ale netečou potoky krve, naopak. Již dlouhá staletí zde nebyla prolita jediná kapka životadárné tekutiny! Každý občan ovládá svou zbraň tak dokonale, že při soubojích, které jsou zde na denním pořádku, svého soupeře nikdy nezraní. Tyto Besedy jsou velice mírumilovné – jde v nich jen o umění, dokázat, že jste lepší než váš Spolubesedník. A k tomu ho přeci nepotřebujete zmrzačit… Nikdo ale netuší, že k tomuto nekrvavému umění přispívají nemálo i samotné zbraně.

Snový svět

Henry Lion Oldie je pro české čtenáře zcela novým autorem. A přitom má už na svém kontě řadu knih. (Samotná Cesta meče vyšla v originále již bez mála před dvaceti lety.) Abychom si to ujasnili hned na začátku: Jedná se o pseudonym. A publikuje pod ním hned autorské duo: Dmitry Jevgeněvič Gromov a Oleg Semjonovič Ladyzhensky.

Tito dva autoři spolu stvořili svět, který je na první pohled inspirovaný středověkými východními kulturami – především arabskými zeměmi, ale nalezneme tu i prvky převzaté z Číny či z Japonska. V těchto lákavých a pro naše čtenáře stále ještě originálních a neprobádaných kulisách se odehrává příběh Čena a jeho meče Jednorožce.

Celá kultura Kabírského emirátu stojí na zbraních. Ty samy sebe nazývají Zářnými – mají vlastní mysl, duši a do značné míry mohou lidi ovládat. Zbraně a boj s nimi jsou kultem, který Kabířané uctívají a milují nade vše. Když se ale jednoho dne začnou objevovat na ulicích mrtvoly – důsledky hříchu tak hrozného, že na něj Zářní ani lidé nedokážou vůbec pomyslet – naši hrdinové si uvědomí, že někdy je třeba proti ohni bojovat ohněm…

Cesta meče je mnohovrstevným příběhem s bohatou dějovou linkou a řadou myšlenek, které rozhodně donutí čtenáře k zamyšlení. V jedné linii máme Čena a Jednorožce, kteří se snaží dopadnout vrahy. Nejprve kvůli pomstě, ale později z mnohem ušlechtilejších důvodů. Střetávají se tu dvě různé kultury – svět lidí a svět zbraní. Je nutné, aby si spolu Zářní a lidé začali rozumět, protože jejich nedostatečné respektování druhé strany by mohlo mít fatální následky.

Kromě toho je to ale také příběh o tom, že je nutné nezapomínat na své kořeny, neopomíjet okolnosti svého zrození, ctít tradice našich předků a neotáčet se k minulosti zády, protože se nám může připomenout v ten nejméně vhodný okamžik a ještě dosti nepěkným způsobem.

Náročné čtení

Cesta meče přinese svým čtenářům neopakovatelný a naprosto úžasný zážitek, a to i přesto (nebo možná právě proto), že se jedná o poměrně náročné čtivo.

Autoři přizpůsobili naprosto skvěle mentalitu postav i celkový způsob vyprávění kulisám, do nichž svůj příběh zasadili. S některými ideály proto bude možná těžké se ztotožnit, ale rozhodně podněcují řadu úvah. Jazyk je plný barvitých přirovnání, detailních popisů a zvláštních slovních spojení, které tak z celého příběhu dělají do značné míry až lyrický text. Nechybí ale ani řada technických záležitostí jako jsou názvy jednotlivých zbraní či jejich částí – a vysvětlení se během čtení nedočkáte, s tím nepočítejte. Musíte až dozadu k vysvětlivkám.

Celou knihou se táhne řada filosofických úvah – o přinášení obětí, o odpuštění… nebo jen o tom, jaký je rozdíl mezi uměním a řemeslem. V některých okamžicích už se toho filosofování sešlo na jednom úseku hodně, ale nezdálo se mi, že by to přesáhlo únosnou mez.

Zajímavým prvkem je náhled do světa samotných zbraní, do jejich způsobu uvažování. A nutno podotknout, že i zde je volen zvláštní jazyk (Velmi se mi líbily hlášky typu „Netahej mě za jílec!“, „Souhlasně jsem potřásl střapcem“…), díky němuž snadno rozpoznáte, kdy je příběh vyprávěn z pohledu Jednorožce a kdy z pohledu Čena.

Cesta meče vyniká nejen originálností, perfektně zvládnutým spisovatelským řemeslem, kterému nechybí notná dávka uměleckého cítění, ale také se může pyšnit oním nepolapitelným kouzlem, které z ní dělá knihu, jíž si zkrátka zamilujete.

Verdikt:

dagon hodnocení 100

cesta mečeNázev: Cesta meče (Kabírksý cyklus I)

Autor: Oldie, Henry Lion

Překladatel: Konstantin Šindelář (Za tento překlad smekáme!)

Nakladatel: Triton

Rok vydání: 2014

Počet stran: 547

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Zuzana "Daletth" Hartmanová

Daletth začala číst fantasy v poměrně útlém věku a tato vášeň jí vydržela až dodnes. Není tedy divu, že postupně nezůstalo jen u čtení, ale začala psát i vlastní příběhy. K této činnosti se teď po chvilkové odmlce opět vrací. Kromě textů, které můžete najít na jejích stránkách, v tuto chvíli pracuje na vydání knihy s názvem Mrtvá čarodějka, která by měla vyjít na podzim 2016 u nakladatelství Gorgona Books. V mezičase mezi psaním se stala redaktorkou magazínu MFantasy, kam psala několik let, než se nakonec rozhodla, že chce vlastní stránky. Jak je jejím zvykem, šla hlavou proti zdi a spolu s dalšími lidmi založila tento web.

komentáře 2

  • Daletth 12.5.2014na13:45

    Dragita: Jojo, jdi do toho, tohle je (snad) volba na jistotu 🙂

  • Dragita 12.5.2014na11:24

    Už jsem na to kolikrát koukala, a vypadá to, že nesáhnu vedle :))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.