Vítejte v říši pohádek, které nejspíš znáte trochu jinak – Bájné království

Queenie Chan se rozhodla, tak jako mnoho jiných autorů před ní, pojmout klasické pohádky po svém. Ale dotáhla to ještě dál než většina jejích kolegů. Nejen, že pohádky převyprávěla, takže vyznívají jinak, zasadila je do svého světa a vložila do nich dostatečné množství vlastní invence, ale dokonce nezůstala jen u jedné umělecké formy vyprávění. Celsie je vesnická léčitelka a jako taková se dostane do nepříjemného podezření v očích fanatické skupiny lovící vše nepřirozené. S pomocí magie a přátel se jí podaří uprchnout ze spárů svých věznitelů a vydává se na misi do bájného království Fallinor. Tato výprava má za úkol hlavně odhalit…

Gemina – Je opakování skutečně matka moudrosti?

Z deníku recenzentky Tak se na to podíváme. Z prvního dílu jsem byla nadšená, dá se předpokládat, že dvojka bude stejně kvalitní, ale bude tu chybět onen prvotní šok z toho, jakou formou je to vlastně vyprávěné, který z velké části mohl za tak kladné hodnocení jedničky. Ale uvidíme, zda autoři dokážou překvapit i podruhé… Po dočtení musím konstatovat, že překvapit nedokázali, ale většinou na tom člověku moc nezáleželo. Ale hezky od začátku. Kniha je vypravená stejně úchvatně jako první díl. Krásný přebal, nesouvislé vyprávění příběhu skrze maily, přepisy chatové či radiové komunikace – to vše náročné na sazbu a grafickou úpravu. Nechybí zde…

V italské Kalábrii byli spatřeni jednorožci!

Americký spisovatel Peter S. Beagle se po letech vrátil k bájnému stvoření, které ho proslavilo po celém světě – k jednorožci. Na sto čtyřiceti stranách přináší nový příběh zasazený do prosluněné Itálie, který nabídne nejen pohlazení po čtenářské duši, ale možná i trochu zamyšlení. Claudio Bianchi je mrzutý bručoun, který si hospodaří na svém statku daleko od ruchu civilizace. Navštěvovat ho chodí jen pošťák, který si ho dobírá kvůli jeho poezii. Přesto je Bianchi v rámci možností šťastný. Nebo si to alespoň namlouvá. Pak ale jednoho dne uvidí na své vinici jednorožce, a od té doby je jeho život vzhůru nohama. Jeho statek…

Má lady Jane ukazuje, že i z tragédie v dějinách se dá dělat legrace

Stát se královnou je snem snad každé dívky. Ale málokteré se povede něco tak neuvěřitelného, jako stát se královnou na pouhých devět dní! Jane Greyové se to podařilo. Co ji ale nejspíš naštvalo nejvíc – pomineme-li to, že přišla o hlavu – je, že ji poté ještě naprosto běžně zapomínají ve výčtu anglických panovníků. Autorské trio Cynthia Handová, Brodi Ashtonová a Jodi Meadowsová si vybralo vcelku morbidní, leč (za)jímavou událost anglických dějin, kterou okořenilo špetkou magie, která umožňuje lidem proměňovat se ve zvířata, a dobrodružství. V první části knihy se tak drží (víceméně) historických událostí, kdy jsme svědky machinací, které vedly…

Trojitá porce Tokijského ghúla

Kaneki unikl sežrání, ale prožité události se na něm podepsaly. Snaží se vrátit ke starému způsoba života, jak jen mu to jeho ghúlí já dovoluje. Ale jak se ukazuje, nebude to tak snadné, protože se do pohybu dala celá řada událostí a Kaneki kvůli své jinakosti často stojí v jejich středu. Tam, kde čtvrtý díl zdánlivě přešlapoval na místě, se pátý svazek mangy Tokijský ghúl vrací k původnímu tempu a během dvou set stran se toho tentokrát stihne odehrát opravdu hodně. Uzavře se epizoda s Labužníkem, která brnká na vcelku nechutnou strunu. A ti, kdo se stejně jako já divili, jak to, že…

(Post)novoroční úvodník

Nový rok, to je vždycky důvod k různému bilancování, dávání si předsevzetí (čti: slibování nemožného) a unáhlených prohlášení, zapojování se do všech myslitelných (někdy i nemyslitelných) výzev (já sama se už zapojila do tří…) a představování si, jak budou věci najednou jiné a lepší. My v redakci Dagona už teď s jistotou víme, že tento rok bude jiný. Plánujeme totiž jednu velkou změnu. Doposud jsme se snažili fungovat jako deník, kdy jsme vám – s výjimkou víkendů – přinášeli každý den článek, recenzi či alespoň ukázku z nějaké knižní novinky. Jak se ale bohužel během loňského podzimu ukázalo, tohle tempo je pro nás v tuto chvíli…

A zrodí se píseň – Když recenzent neví, co si o knize myslet

Třetí svazek z plánované sedmidílné série Kostičas vezme čtenáře na okružní jízdu po futuristickém Spojeném království, což je další novinka v autorském stylu Samanthy Shannon.  Otázkou zůstává, zda se jí neustálé experimentování se způsobem vyprávění jednou nevymstí… Paige se stala Kmotryní, a vládne tak nyní londýnskému syndikátu. Jenže její vláda může být hodně krátká, protože Scion přišel s novými modely detektorů Senshield a proslýchá se, že co nevidět budou i detektory přenosné. Je tak nezbytné zničit jádro, které Senshield pohání. Ale jak to udělat, když nikdo neví, kde se jádro nachází a co to vlastně je? Inu, zoufalá situace vyžaduje zoufalé činy. Recenzenti…

Simon Sues přináší (částečné) finále ve velkém stylu

Nakladatelství Zanir přineslo na český trh čtvrtý a na nějaký čas poslední svazek ze série Simon Sues. Aby nebylo čtenářům líto, že se s temnou, okultismem prolezlou manhwou musí dočasně rozloučit (Autorka přece musí ty další díly dopsat, mějte trochu pochopení!), můžu vám slíbit, že se doposud otevřené dějové linie z větší části uzavřou. Co ale slíbit nemůžu, že se vám toto uzavření bude líbit. Protože mezi námi, příběh sice můžeme (prozatím) považovat za ukončený, ale samotný závěr vyvolává akorát hlad po dalším čtení. Kim Myung Hee hned na úvodních panelech šikovně ulovila čtenáře na krutý háček, když si pohrála…