Agent Zero není žádná nula

3.2.2016    Josef Šrámek    Komiksy / Literární brána

Jeho jméno je Zero. Edward Zero. A živí se jako tajný agent. Označit ho ale za agenta s povolením zabíjet by bylo hrubým zkreslováním situace. Edward Zero je od útlého věku vychovávaný stroj na eliminaci cílů.


Zero2Komiksovou sérii Zero vydává v originále nakladatelství Image a podepsána je pod ní vycházející hvězda komiksového byznysu, scénárista českého původu Aleš Kot. Kot v současnosti píše nejen pro Image, ale podařilo se mu uchytit i u Marvelu – a podle všeho se mu daří. Díky nakladatelství Crew se se jménem a prací Aleše Kota mohou seznámit i čeští čtenáři, k dispozici jsou už dvě knihy série Zero, obsahující dohromady deset sešitů.
Píše se rok 2038. Na okraji doverských útesů sedí na židli starý muž s lahví v ruce. Za ním stojí malý chlapec – a v natažené ruce drží pistoli… „Já jsem poprvé zabil chlapa, když mi bylo deset. Agentura se chtěla co nejdřív ujistit, že to svedeme. Chci tím říct, že zabít je snadný. Dokážeš to. Nebudu ti bránit,“ říká muž dozadu k chlapci a hledí bez hnutí dál před sebe. „… Jen ti chci nejdřív něco vyprávět,“ dodává. Stačí čtyři panely a Aleš Kot má plnou pozornost svých čtenářů.

Zero1Na následujících stránkách se tak odvíjí příběh Zerova života. Nikoliv však chronologicky, scénárista servíruje spíše jednotlivé dílčí epizody. Ukazuje, jak agentura nemilosrdně cvičí z dětí profesionální zabijáky ve jménu lepšího světa, stejně jako praktické naplňování nabytých dovedností na misích. Ze své podstaty jde o příběh akční, příznačný temnou, ba špinavou atmosférou. Zapomeňte na šarmantního Jamese Bonda! Aleš Kot ani Edward Zero nemají o práci agenta v poli iluze, o čemž přesvědčují čtenáře už od prvních stránek. Tím, že vše sledujeme převážně očima Edwarda Zera, netušíme, co je skutečným cílem agentury, a jsme tedy ochuzeni o přesvědčení, že jde skutečně o to, aby bylo dosaženo dobra – byť za cenu obětí. Nezbývá než spolu se Zerem věřit nadřízeným. Při pohledu na mrtvoly kolem to ale vážně není lehké. Navíc, když se postupem času skutečně začínají objevovat indicie o tom, že agentura není křišťálově čistá. Edward Zero se zjevně bude muset s lecčím vyrovnat a učinit mnohá obtížná rozhodnutí.

Zero4Příběh Edwarda Zera je zasazen do nedaleké budoucnosti, žánrově jde o mix akčního thrilleru s náznaky sci-fi. Zní to krapek zvláštně – ale funguje to. Alespoň prozatím. První kniha s názvem Krize je hlavně úvodem do děje. Lehce nastiňuje oč půjde a v první řadě vyvolává otázky. Kniha druhá, nazvaná V srdci všeho, na část těchto otázek odpovídá – jak lze ale čekat, jiné naopak otevírá. Série Zero tak neztrácí tah na branku a napětí. Jejím výrazným rysem je skutečnost, že každý sešit kreslí někdo jiný. Je třeba si tedy zvyknout na odlišné kresebné styly, v zásadě ale nejde o nic rušivého – snad jen jeden sešit (z celkových pěti) v rámci první knihy úplně neladí s atmosférou a tématem, kniha druhá už je ale v tomto směru mnohem vyrovnanější. Střídání kreslířů také přispívá k eliminaci rutiny, neboť čtenář je tak stále udržován ve střehu. Jde o kresbu nemainstreamovou, pohybující se pocitově někde mezi 100 náboji Eduarda Rissa a DMZ Riccarda Burchielliho. Příznivcům těchto sérií pak lze také Kotovo Zero doporučit.
Aleši Kotovi by šlo držet palce už jen z důvodů patriotických. Naštěstí to není třeba, protože Kot je talent a (nejen) prostřednictvím Zera ukazuje, že se s ním do budoucna musí počítat. Snad budou po této sérii následovat v české mutaci i jeho další autorské počiny.

80

 

Zero tit1Název: Krize; V srdci všeho (Zero 1-2)

Scénář: Aleš Kot

Kresba: Mateus Santolouco, Michael Walsh, Tradd Moore, Morgan Jeske, Vanesa R. Del Reyová, Matt Taylor, Jorge Coelho, Tonči Zonjič, Michael Gaydos

Překlad: Filip Škába

Nakladatelství: Crew

Počet stran: 160, 160

Rok: 2014, 2015

 

Několik slov o autorovi článku:

Autor: Josef Šrámek

Josef Šrámek světlo světa spatřil ve stejném roce jako Miliusův Barbar Conan. Asi už tehdy byly kostky vrženy. K fantastice se dostal prostřednictvím nudy ve školních škamnách, krácené hraním Dračího doupěte, dalším iniciačním zážitkem pak bylo setkání s jistým urostlým Cimmeřanem. Po R. E. Howardovi, L. De Campovi a L. Carterovi pak už rychle za sebou následovalo seznámení se s J. R. R. Tolkienem. A. Sapkowskim, R. E. Feistem, D. Eddingsem a D. Gemmellem, čímž bylo o preferencích definitivně rozhodnuto. S ohledem letité okouzlení historií vždy inklinoval spíš k fantasy než sci-fi, knihy I. Asimova, F. Herberta nebo P. Andersona ovšem uznává také. Neopovrhne ani fantastikou domácí, ujít si nenechá především knihy J. Červenáka, L. Medka, J. Hlávky, V. Šlechty, Š. Kopřivy, dopustit nedá na Kulhánkův Noční klub, Kladivo na čaroděje, Malazské univerzum a – jak jinak – světy H. P. Lovecrafta J V poslední době ale holduje především komiksu, k němuž ho přivedli R. Kirkman, J. Hill, F. Miller, M. Mignola a A. Moore.

No Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.